Co ve Vedách znamená slovo ' Asura '?

Yāska v 7. století BCE analyzoval / interpretoval Védy. Je prvním známým gramatikem, který vystopoval význam védských slov. Ve své práci Nirukta

1 uvedl různý význam Asury. a-su-rata a (na) su (susthu) ra (rata) sthanesu „není opraveno na jednom místě“ nebo „není moc šťastné“

2. as (√as „to throw“) -u-ra „vyhozeno nebo vyhozeno ze svého místa“

3. asu + ra „posedlý dechem“

4. a (na) – su (dobrý) -ra „zrozený ze zla“

5. (v) -asurtva> vasurtva „vlastník vody / bohatství“

Mimo text samhity má Asura pouze negativní konotaci.

Komentáře

• Že ‚ s informativní!
• Btw viz moje odpověď slovo Asura má ve védách dva významy

Slovo Asura má v textu Rig dva významy Veda V pozitivním i negativním smyslu.

Slovo asa znamená dech a slovo Asura znamená, kdo má svou sílu v dechu nebo kdo je posedlý dechem (význam daný yaksha nirukta). znamená, že asura je někdo, kdo má dech, který by mohl provádět Velké činy svou silou nebo velmi mocnou nejvyšší Bytostí.

Protože jsou Asuras bohů, přátelská značka, vás obou, naše země jsou nesmírně plodné. (Rig Veda 7.65.2)

Zde se Varuna Mirta nazývá asurové, protože jsou velmi mocnými bytostmi a podobnými mocnými božstvy jako Rudra (Šiva), Indra, Agni se nazývají asurové.

Asurové v negativním smyslu jsou také popisováni ve védách, jako je yajur Veda tattireya samhita kanda 2 Prapathaka 4.3

The bohové a Asurové byli v konfliktu;

Gods means devas and yajurveda provides further details of the fight between devas and asuras. also in Rigveda asuras have negative meaning like

PŘINÁŠejte píseň a hymnus Agni, Asura-slayer, osvícenec všeho a myšlení -bestower. (Rig Veda 7.13.1)

Zde Agni deva nazvala asuravan, což znamená zabiják asury

Tuto předehru mého projevu teď vyslovím, přičemž my bohové můžeme potlačit naše asurské příznivce. (Rig Veda 10.53.4)

Zde Agni deva říká, že můžeme porazit našeho pravěka, kterým jsou asurové.

Zářící, jak vysoká Pravda, vážená, nejlepší v získávání síly, Pravda založená na statutu, který podporuje nebesa, Vstal, světlo, které zabíjí Vṛtras a nepřátelé, nejlepší zabijáci Dasya, Asurů a nepřátel.

Tady Surya deva řekla, že zabije Asury.

Nakonec slovo „Asura“ ve Védách znamená posedlé dechem nebo velmi mocné bytosti a také to znamená odlišnou třídu bytostí, které se hádají s Dévami, jak je popsáno v Brahmanech a Puránách.

„mahat devanam asuratva ekam“ je dvojverší opakuje se na konci každé hymny verše RV.3.55. (1–22). Celý verš je věnován Agni. Nejprve jsem nemohl pochopit, proč Rishi odkazuje na Devu a Asura. Pak mi přišel na mysl koncept poetické analýzy, podle kterého chce básník opakováním zdůraznit hlavní téma. A v tomto smyslu je jasné, co nám chce Rishi říct – Agni je známá jako Deva pod mnoha jmény jako Apam Napat, Matrishwa, Vaishwanar atd., Ale jako Asura je jen jeden, tj. Sun. Význam Asury zde tedy je Slunce. V hymnu RV.3.29 (14) se říká, že Agni se narodil z břicha Asury (yat Asurasya jattarat ajayat).

Další verš Rig Veda RV.10.92.6 naznačuje, že výraz Asura znamená „Slunce“ –

krAnA rudrA maruto vishva kristyo divah shyanAso asursya nilayah

význam- RudrA Maruts rychle dosáhne k farmářům na celém světě, protože orli se pohybují na modré obloze Asury, tj. Slunce.

Přídomek Slunce je dán důležitým bohům jako Yama, Varuna a Indra atd. Například Indra je srovnávána se Sluncem na mnoha místech v RigVeda, ale v hymnus RV.1.131 (1) se mu říká Asura tohoto světa (Indraya hi dhyo Asura). Asura jako Slunce je také popsána v hymnu RV.1.35 (7) „vi suparno antrikshanya akhyad gabhir vepa Asurah sunithah“ (tam na obzoru mluví s vážným chvěním / vibracím Slunce se zlatými křídly (suparno Ashura) poskytuje dobré vedení).

Před vznikem „kultu ohně“ existoval kult uctívání Slunce a následovníci dřívějšího kultu byli nazýváni Asura. Tento rozdíl lze vidět v samotné RigVeda v hymnu RV.1.123 (3) „devo no atra Savita damuna anagaso vochati Surya“ (náš bůh je zde Savita (Slunce) ve vesnicích Nagas tomu říkají Surya).

Došlo k určitému historickému vývoji, který změnil význam Asury v pozdějším písmu. Avšak stopy brilantního řemeslného zpracování Asury najdeme dokonce i v Mahábháratě, např. Mayasur.

Komentáře

• Ano, ale chci vědět, jaký je význam slova Asura?
• Ne ‚ t Vysvětluji, že význam je Slunce.
• Líbí se mi etymologie, že asura může ve védách znamenat také slunce, proto jsem hlasoval pro odpověď.
• @KarmanyaNanda Takže pravda je to, co se nám kolektivně “ líbí? “
• Když už jsem to řekl, Surya přichází od PIE “ s ú Hr̥, “ takže toto je řada úvah, které stojí za prošetření . Obzvláště zajímavé, protože (a -) / (an-) by znamenalo “ ne __. “

Na vaši otázku neexistuje všeobecně přijímaná odpověď. Protože však znalost toho, jak něco vzniklo, nám může pomoci lépe pochopit tu věc, zde je etymologie (historie & původ) tohoto slova.

Etymologie Ásury

Podle Wikislovníku je to „s,

Od Protoindoárijců * Hásuras , z Proto-Indo-Iranian * Hásuras , z Proto-Indo-European * h₂ń̥suros .

Související s असु ( asu- ), s několika možnými etymologiemi a významy. V kontextu asura běžně spojeno s asu- ve smyslu „pána domu“ . Tento význam není dále zúžen jeho etymologií: srov. Avestan 𐬀𐬵𐬎 ( ahu , „pán“) a 𐬀𐬵𐬎𐬭𐬀 ( ahura , „pán“), chetitština 𒈗 ( ḥaššū , „král“) ) a latinka erus („pán“). Možná nakonec z protoindoevropského h₂ens- ( „plodit, plodit“ ). Porovnejte starou norštinu æsir .

T on Brahmanas a Puranas odvozují asuru z jiné asu- , „dech“ , jehož příbuzný se nachází v Av. ahu- , „život, existence“. V ještě další post-védské sanskrtské literatuře byla asura zpětně vytvořena jako a-sura , „non-sura“, s sura pak spojenou se skupinou bohů, kteří obývají Indrovu doménu.

Podle Etymonline

„duch, pane,“ z Inda -Iránský asuras , z příponové podoby kořene PIE ansu- „spirit“

Zajímavé je, že původ a význam pozadí deva jasně vychází z „zářit“ a je silně spojeno se „slunečním nebem“, tím, které poskytuje život na Zemi – zatímco ásura (s největší pravděpodobností) pochází z kontextu „dechu“, „životní síly“, „ducha“. To znamená, že nejranější významový rozdíl byl „to, co poskytuje podmínky, za kterých může člověk existovat“ (deva) a „tato existence sama“ (ásura).

Komentáře

• Toto je kontextová verze mého předchozího příspěvku, která byla příliš čistá data

Základní význam Sury má Saur / Surya, tj. ten, kdo vyzařuje světlem, jen jako slunce a zná své skutečné já, Aatmu (která je bez Tamase). Proto jsou bohové v hinduismu vždy zobrazováni se sluncem jako svatozář za hlavami. Asura je opak, ten, kdo nezná Aatmu, a proto je plný Tamasů. Rozdíl mezi Asuric a Sura buddhi byl ve Védách diskutován několikrát.

Z Chandogya Upanishad , kapitola 8.7-12

Příběh Indry a Virochany

Jakmile Prajapati, tvůrce vesmíru, oznámil: „Já je bezhříšné, nestárnoucí a nesmrtelné; nemá zármutek, hlad ani žízeň. Cílem celé její touhy je Pravda, Pravda je jedna věc hodná jejího odhodlání. Je to toto Já, které je třeba hledat, jediné, kdo by se měl snažit to vědět. A ten, kdo hledá Já a zná to, získává majetek všech světů, vyhrává vše, co je žádoucí. “ Bohové i démoni slyšeli toto oznámení a mysleli si: „Musíme znát tohoto Átmana nebo Já a hledat toto poznání, které slibuje všechny světy.“ Indra, král bohů, a Virochana, vůdce démonů, se proto se vší pokorou učedníka přiblížili k Prajapatimu a požádali ho, aby jim předal toto poznání. Prajapati je přijal jako své učedníky a požádal je, aby s ním zůstali třicet dva let. Indra i Virochana zůstali žít život Brahmachari. Na konci toho období Prajapati oběma zavolal a řekl: „Drazí, osobou viditelnou v zornici je Atman. Tento Átman je Brahman, nesmrtelný a nebojácný. Jděte se podívat na pánvi s vodou a pak mi řekněte, co jste viděli. “ Následujícího dne, kdy Prajapati požádal oba, aby vyprávěli své zkušenosti, oba řekli: „Pane, viděli jsme Já úplně takové, jaké jsme, samotný obraz, dokonce i po samotné vlasy a nehty.“ „Jdi se ozdobit a pak se podívej do vodní hladiny a pověz mi o svých zkušenostech,“ řekl Prajapati oběma. Šťastní šli a zdobili se, podívali se do pánve s vodou, vrátili se a odpověděli Prajapatimu: „Ctihodný pane, viděli jsme se dobře oblečené, dobře upravené a dobře zdobené.“ „Velmi dobře, toto je Atman, nesmrtelný a nebojácný Brahman,“ potvrdil jim Prajapati. Indra i Virochana byli ve svém srdci šťastní a velmi spokojení. Prajapati je viděl odcházet a pro sebe zvolal: „Ať už jsou to bohové nebo démoni, nevyhnutelně zahynou, pokud budou spokojeni s pouhým odrazem reality.“ Virochana šel k démonům a naučil je tomuto poznání tím, že řekl, že toto tělesné já je vše, co potřebujeme znát, sloužit a oslavovat. Toto je nejvyšší poznání, kterým člověk získá svět zde a dále. Indra se lišil od Virochany. Uvědomil si, že něco není v pořádku s tím, co se právě dozvěděl o Átmanu. Cítil se nesvůj. Myslel si, že když voda odráží dobře zdobené tělo, odráží i slepce, pokud je slepý, vadného, pokud je vadný. Pokud je tělo zničeno nebo mrtvé, pak neexistuje odraz živého těla. Jak by se tedy dalo říci, že tělo nebo jeho odraz jsou nesmrtelní Átman? Vrátil se k Prajapatimu a řekl: „Pane, v tomto těle ani v jeho odrazu nevidím opravdu nic hodného. Prosím, dej mi skutečné znalosti o Átmanu. “ Prajapati byl s Indrou spokojený a požádal Indru, aby s ním zůstal dalších třicet dva let. Na konci toho období mu Prajapati zavolal a řekl: „To, co se pohybuje ve snech, je Atman.“ Indra vypadal, že je spokojený, a vydal se do sídla bohů. Ale jak šel dál, do mysli se mu znovu vkradla pochybnost a pomyslel si: „Jak může být vysněné já Atman? Ve snech člověk trpí, je zraněn a při utrpení pláče. Nebojácný a bezhříšný Atman nemůže být takovýmto událostem podroben.Zdá se, že to není pravda. I tentokrát také něco není v pořádku s tím, co jsem se naučil. “ Vrátil se a poklonil se, než ho Prajapati požádal, aby vysvětlil pravdu o Ámánovi. Jako obvykle mu Prajapati řekl, aby s ním zůstal dalších třicet dva let. Indra byl připraven. Na konci tohoto období Prajapati zavolal Indrovi a řekl: „Já, které je plné potěšení a má šťastnou náladu v hlubokém spánku, je Átman.“ Indra byl spokojený a odešel domů. Než však dorazil na své místo, znovu ho přemohla pochybnost a řekl si: „V bezesném spánku samo sebe nezná. Není si vědom své vlastní existence. Jak tedy může být nevědomé já Atman, když je popsáno jako vždy zářící, někdy při vědomí? “ Vrátil se znovu do Prajapati a informoval ho o svých obtížích. Tentokrát byl Prajapati s Indrou spokojenější a řekl mu, aby s ním strávil dalších pět let. Po skončení období Prajapati zavolal vedle sebe Indru a řekl: „Ó Indro, svým vytrvalým úsilím a intenzivní zvídavostí si zasloužíš poznání nejvyšší pravdy.“ Když Prajapati řekl, ukázal Indrovi tu část nejvyšších znalostí, na kterou byl v té době připraven. „Toto tělo je vystaveno smrti, přesto ztělesňuje nesmrtelného a bez těla Átmana.“ Toto ztělesněné Já spadá do pasti všech dualit, jako jsou potěšení a bolest, ale Atmana bez těla se nedotkne žádná dualita. Dokud Átman sídlí v těle a připoutá se k němu, zdá se být omezený a omezený, ale opět, když je osvobozen od těla, stává se jedním s nekonečným duchem. Když Átman opustí tělo, volně se potuluje v nekonečných světech. Oko, ucho, smysly, mysl jsou tam jen proto, aby Atman mohl vidět, slyšet a myslet. Je to kvůli Atmanovi a v Átmanu, že věci a bytosti existují. On je Pravda a konečné úložiště veškeré existence. “ Tentokrát, když se Indra vrátil, aby předal tyto znalosti bohům, nepochyboval. Bohové obdrželi skutečné poznání, a proto žijí v plném poznání svého Já. A protože Virochana byl spokojený s poznáním těla jako já, démoni Asury žijí i dnes v nevědomosti, přičemž tělo považují za sebe.

Toto je také diskutováno v Bhagwat Geeta , kde má „Asura“ byl přeložen jako démon v angličtině, ale skutečný význam slova „Asura“ je ten, u kterého Tamas dominuje a postrádá znalosti o Sebe-duši, Satva a považuje projevenou realitu za jedinou pravdu, stejně jako zvířata.

BG 16.1 – 16.3 Nejvyšší Božská Osobnost řekla: Ó potomku Bharata, toto jsou svaté ctnosti těch, kdo mají božskou přirozenost – nebojácnost, čistota mysli, neochvějnost v duchovní poznání, láska, kontrola smyslů, vykonávání oběti, studium posvátných knih, askeze a přímost; nenásilí, pravdivost, nepřítomnost hněvu, odříkání, mírumilovnost, zdržování se v hledání chyb, soucit se všemi živými bytostmi, absence chamtivosti, něžnosti, skromnosti a nestydatosti; ráznost, odpuštění, statečnost, čistota, nepřátelství vůči nikomu a nepřítomnost marnosti.

BG 16.4 Ó Parth, vlastnosti těch, kteří mají démonskou povahu, jsou pokrytectví, arogance, domýšlivost, hněv, drsnost, a nevědomost.

BG 16.5 Božské vlastnosti vedou k osvobození, zatímco démonské vlastnosti jsou příčinou pokračujícího osudu otroctví. Neželejte, ó Arjun, protože jsi se narodil se svatými ctnostmi.

BG 16.6 Na tomto světě existují dva druhy bytostí – ty, které mají božskou přirozenost, a ty, které mají démonskou povahu. Podrobně jsem popsal božské vlastnosti, ó Arjun. Nyní ode mě slyšte o démonské povaze. Bhagavad Gita 16.7

Ti, kdo mají démonskou povahu, nechápou, jaké akce jsou správné a jaké nesprávné. Proto nemají ani čistotu, ani dobré chování, ani dokonce pravdivost.

BG 16.8 Říkají: „Svět je bez absolutní pravdy, bez jakéhokoli základu (pro morální řád) a bez Boha (který jej vytvořil nebo ovládá). Je vytvořen kombinací obou pohlaví a nemá žádný jiný účel než sexuální uspokojení. “

BG 16.9 Tyto názory se pevně drží těchto názorů duše, s malým intelektem a krutými činy, vznikají jako nepřátelé světa ohrožujícího jeho zničení.

BG 16.10 Démonský duch lpí na svých falešných zásadách a nese v sobě nenasytnou chtíč, plnou pokrytectví, pýchy a arogance. Takto iluzovaní jsou přitahováni k nestálosti a pracují s nečistým odhodláním.

BG 16.11 Jsou posedlí nekonečnými úzkostmi, které končí pouze smrtí.Přesto s plnou jistotou tvrdí, že uspokojení tužeb a hromadění bohatství je nejvyšším účelem života.

BG 16.12 Drženi v otroctví stovkami tužeb a vedeni touhou a hněvem se snaží hromadit bohatství nespravedlivými prostředky, a to vše pro uspokojení jejich smyslů.

BG 16.13 – 16.15 Démonské osoby si myslí: „Dnes jsem získal tolik bohatství a nyní splním svou touhu. To je moje a zítra jich budu mít ještě víc. Ten nepřítel byl zničen mnou a já zničím i ostatní! Jsem jako sám Bůh, jsem poživatel, jsem mocný a jsem šťastný. Jsem bohatý a mám vysoce postavené příbuzné. Kdo další se mi rovná? Budu vykonávat oběti (nebeským bohům); Dám almužnu; Budu se radovat. “ Tímto způsobem jsou oklamáni nevědomostí.

BG 16.16 Takovými představami jsou posedlí a svedeni na scestí, zahaleni sítí oklamání a závislí na uspokojení smyslných potěšení sestoupí do nejtemnějšího pekla.

Komentáře

• otázka se týká véd .. uveďte prosím pouze védské odkazy …. děkuji