Což je správné, “ vy a já ” nebo “ vy a já ”?

Toto je e příklad hyperkorekce , což je situace, kdy rodilí mluvčí udělají náhodnou chybu ve své horlivosti, aby se vyhnuli jiné chybě.

V tomto případě je chybou, které je zabráněno, chyba psaní “ vy a já “ v pozici subjektu, jako v následující větě:

Ty a já jdeme do obchodu.

Toto je formálně nesprávné, i když je to v současné době velmi běžné Angličtina. Protože byli učeni, že je to nesprávné, mnoho lidí hyperkorektně a změní “ vás a mě “ na “ vy a já “ na všech pozicích. To znamená, že se nesprávně naučí pravidlo o tom, kdy použít “ ty a já „, a tak vytvářejí věty jako následující:

Ty a já jdeme do obchodu. [Správně]

Přijde do obchodu s vámi a mnou. [Nesprávně]

Komentáře

• Základní pravidlo: Pokud jste to byli jen vy a vy ‚ řeknete “ mě „, pak když ‚ je někdo jiný, ‚ s “ vy a já „. Znovu, pokud ‚ jste jen vy a vy ‚ řekněme “ Já “ pak se z toho stane “ John a já „. např. “ přicházíte se mnou “ stává se “ přicházíte s Johnem a mnou „. “ Jdu do obchodu “ se stane “ John a I se chystají do obchodu „.
• Nebo jednoduše to, že mnoho rodilých mluvčích nehovoří strašně anglicky anglicky no 🙂
• @DaveBoltman, podle definice, rodilí mluvčí mluví perfektně anglicky, i když to mohou mluvit neformálně .
• @JSB ձոգչ – rodilí mluvčí mnoho chyb, ať už při neformálním mluvení, nebo při zkoušení jejich úrovně. Způsob, jakým rodilí mluvčí mluví, proto nemůže být definicí jazyka. Například moje matka a sestra jsou učitelkami angličtiny, takže jsme se pravděpodobně v dospělosti naučily mluvit výborně anglicky. Přesto často dělám tu chybu, o které se diskutuje na této stránce. Další příklady najdete v litreactor.com/columns/…
• @DaveBoltman this je jádrem rozdílu mezi deskriptivismem a prescriptivismem. Na tomto webu inklinujeme k “ osvícenému deskriptivismu „, to znamená, že přijímáme věci v rozšířeném používání vzdělanými mluvčími jako správné. Použití šikmých zájmen v pozici subjektu s spojkami je velmi rozšířené, i když to ‚ není vhodné pro formální situace.

Tématem je „ty a já“. „Ty a já“ je objekt.

„Ty a já nenávidíme Phila.“ „Phil tě a mě nenávidí.“ „Phil je mezi tebou a mnou nenáviděn.“ Všechny jsou gramaticky správné. (Žádný přestupek vůči Philovi.)

Opravdu mě to naštve, když lidé hyperkorigují , protože si myslí, že „ty a já“ se vždy mýlíme. „Phil tě a mě nenávidí.“ NE! To je znepokojující.

Nejlepší způsob, jak zjistit, zda byste měli používat „ty a já“ nebo „ty a já“, je odstranit „ty a já“ a zjistit, zda věta zní dobře jen já nebo já .

„Nenávidím Phila.“ To zní dobře. „Nesnáším Phila.“ Zní to, jako by mluvil jeskynní člověk!

„Phil mě nenávidí.“ To zní dobře. „Phil mě nesnáší.“ Zní to směšně!

Komentáře

• Pěkně vysvětleno. Opravdu se mi líbí způsob, jakým to vysvětluješ. Děkuji.
• Jedna věc: “ Ty a já nenávidíme Phil “ také zní děsivě! Když přemýšlíte o tom, co řeknete ‚ bez “ vy a „, může se vám zdát užitečné , ve skutečnosti to není ‚ t, protože různé struktury znamenají, že případy jsou přiřazovány odlišně.
• Nebyl přijat žádný přestupek.

Jsou synonyma, ale gramaticky se liší. Rodilí mluvčí je často používají zaměnitelně (nesprávně). Existuje jednoduchý způsob, jak určit, který z nich použít, představením klauze bez části „vy a“:

Příklad : Vy a (Já / já?) by měl trávit více času společně
Představte si : „Já bych měl …“ (to je jasně špatně)
Představte si : „Měl bych …“ (správně!)
Odpověď : Vy a Já bych měl trávit více času společně

Příklad : Měl s vámi mluvit a (Já / já?) .
Představte si : „Měl na mě promluvit“ (správně!)
Představte si : „Měl mluvit s I“ (špatně)
Odpověď : Měl s vámi mluvit a me .

Komentáře

• Myslím, že vaše Imagine příklady jsou jasně správné nebo špatné pro rodilé mluvčí angličtiny a je to ‚ s trikem, který používám, b ut Nemyslím si ‚, že by pro cizího mluvčího bylo evidentně správné nebo špatné. Mám podezření, že učení subjektivních a objektivních případů, jak vysvětluje @PDG, bude pravděpodobně fungovat, když z nedostatku zkušeností nic nezní dobře nebo špatně.
• @Matthew: Správně. Formální způsob by se obvykle používal u rodilých mluvčích, zatímco můj neformální (podvádění) se obvykle používá u rodilých mluvčích.
• “ ne ‚ nevidíte žádný důvod, proč byste se s X měli setkat prostřednictvím Skype. “ Nejasně ani předmět, ani předmět.

Alternativní názor je, že „ty a já“ jsme vždy byli v pořádku, dokud se někdo v 18. století nerozhodl, že angličtina by měla být jako Latinsky a začal učit, že musíte použít „já“, když budete používat „ego“ v latině. Vzhledem k tomu, že pravidlo, které se od té doby učí, je pro mluvčí angličtiny těžké pochopit (protože gramatický případ je v angličtině okrajový), mnoho lidí si není jistých, kde je použít, a proto je hyperkorekce. Ve skutečnosti v dokumentu „Joseph Emonds“ z roku 1985 „Gramaticky deviantní prestižní konstrukce“ ukazuje, že existují poněkud komplikovanější příklady (na které si nevzpomínám), kde si často nejsou jisti ani lidé, kteří si myslí, že pravidlo znají. že angličtina s tímto pravidlem není možným přirozeným jazykem v tom smyslu, že anglickému dítěti není k dispozici dostatek informací o případu k sestavení pravidla. Tvrdí, že pravidlo existuje pouze zpravidla ve škole nebo ekvivalentu.

Komentáře

• Příspěvek je nyní k dispozici online na fine.me.uk/Emonds
• Domnívám se, že následující se kvalifikuje jako “ o něco složitější příklad „: “ Učitel dal nálepku tomu, kdo to zvládl nejlépe. “ “ I “ tam lze nahradit.

Existují tři styly použití „ty a já“ nebo „ty a já“. Za každou uvedu dvě ukázkové věty – první s tématem „vy a já / já“ a druhá s „vy a já / já“ jako objekt.

Styl 1: Ty a já ho porazíme. Nenávidí vás i mě .

Toto je normální angličtina, jak se ji naučilo mnoho dětí, kterou najdete v próze a dialogu v dílech nejlepší autoři a učili studenty angličtiny jako druhého jazyka. I je samozřejmě normální předmětové zájmeno a já je normální objektové zájmeno.Ale v tomto stylu je me také důraznou variantou I , která se používá (mimo jiné) vždy, když je několik podstatných jmen nebo zájmen spojeno do jednoho subjektu nebo objektu. Toto je nejsprávnější styl v tom smyslu, že normálně mluví vzdělaní normální lidé.

Myslím, že při formování tohoto gramatického jevu působil nějaký francouzský vliv, protože střídání francouzštiny je (I) a moi (me) má velmi podobné vzorce.

Styl 2: Vy a já čtete knihu. Kurzu se účastní spolu s vámi a mnou .

Jedná se o formální, vysoce prestižní angličtinu, jak ji vyučuje rodná angličtina. řečníci, kteří chtějí zlepšit svůj jazyk, aby mohli postupovat ve společnosti. Je to nejsprávnější styl v tom smyslu, že má nejvyšší prestiž. Není to ale tak, jak lidé běžně mluví, a většina dětí ani ve vzdělaných rodinách se tento styl nenaučí přirozeně.

Tento styl je podobný tomu, jak přirozeně fungují jiné germánské jazyky, a velmi se liší od francouzštiny. p>

Styl 3: vy a I by měl jít na večírek. Chce se s vámi setkat a já .

Toto je hyperkorekce, která logicky vyústí, když je někdo naučen styl 2, ale ne “ Opravdu tomu nerozumím nad rámec „„ ty a já “je někdy (hyperkorigováno na: vždy) špatné.“ I když nerad přiznávám skutečnost, tento styl je tak běžný, že je prokazatelně správný. Můžeme to dokonce ospravedlnit argumentem že ve stylu 1 se informace o případech ztratí, když se spojí dva předměty nebo objekty, a pak je použití případu docela logické, pokud konkrétně nechceme, aby důrazná varianta zdůrazňovala první osobu.

Tento vzor se nepodobá jakýkoli jiný jazyk, který znám, přinejmenším mezi těmi, které rozlišují předmět a předmět pro zájmena. Zejména neexistuje „ve francouzštině, protože francouzští mluvčí nejsou naučeni myslet na svou verzi stylu 1 jako na nesprávnou, a to není“ v němčině neexistují, protože styl 1 je v němčině prostě špatný a každý rodilý mluvčí němčiny vyrůstá se stylem 2. (Takže oba Francouzští a němečtí mluvčí nemají pro tento typ hyperkorekce žádný důvod.)

Komentáře

• Skvělá odpověď, až na jednu malou výjimku. “ Ty a já jsme ho porazili, “ se může naučit mnoho dětí, ale ne všechny. Osobně mohu potvrdit alespoň jednu velkou početnou rodinu, kde je tato konstrukce prakticky neslýchaná. Pokud by byl vůbec vysloven, setkal by se se stejnou odezvou jako “ On to udělal, “ nebo “ Její gots one. “
• Pravda. Tuto část jsem zveličil. Myslím, že je to nyní ‚ opraveno.
• Připomíná mi to, snad trochu hloupě, píseň „Happy Together“ od želv, jejíž texty zní: Představte si já a vy, já / přemýšlím o vás dnem i nocí, je to ‚ jen správné / Přemýšlet o dívce, kterou milujete a drž ji pevně / tak šťastnou spolu. // Já a ty a ty a já / Bez ohledu na to, jak hodí kostkou, muselo to být / Jediný pro mě jsi ty a ty pro mě / Tak spolu šťastní.

Přidání k předchozím příkladům pomocí kdt.

Zájmeno „Já“ je v subjektivním případě, zatímco zájmeno „Já“ je v objektivním případě. Pokud tedy chcete říct, že jste provedli nějakou akci, použijte „já“

např. Moje matka a jsem šel na trh.

Pokud přijmete nějakou akci, proveďte použití „Já“.

např Vijay nabídla vám čokolády a mě .

Komentáře

• Pokud by to bylo pravidlo v angličtině, “ Moje matka a já jsme šťastní “ správní, protože “ Jsem šťastný, že “ je správný. Je to “ Moje matka a já “ musí být v subjektivním případě ve větě “ Moje matka a já jsme šli na trh „. To nám tedy ‚ neříká, zda by X mělo být “ I “ nebo “ mě “ vytvořit “ Moje matka a X “ subjektivní. (Kdybychom už věděli, že X musí být subjektivní, toto pravidlo bychom nepotřebovali. ‚ bychom toto pravidlo nepotřebovali. pravidlo nám to ‚ neřekne.)

Správné frázování je mezi vámi “ a já „. Tento krátký článek skvěle vysvětluje proč.

http://www.oxforddictionaries.com/words/between-you-and-me

Ve standardní angličtině je gramaticky správné říkat „mezi vámi a mnou“ a nesprávné říkat „mezi vámi a mnou“. Důvodem je to, že za předložkou, jako je mezera, by mělo následovat objektivní zájmeno (jako jsem já, on, ona a my), spíše než subjektivní zájmeno (jako já, on, ona a my). Říci „mezi tebou a mnou“ je gramaticky ekvivalentní slovu „mezi ním a ní“ nebo „mezi námi“, což je zjevně špatné.

Lidé dělají tuto chybu, protože vědí, že není správné říkat například „John a já jsme šli do obchodů“. Vědí, že správná věta bude „John a já jsme šli do obchodů“. Potom se však mylně domnívají, že slova „a já“ by měla být ve všech případech nahrazena slovy „a já“.

Komentáře

• Omlouvám se. Upravil jsem odpověď tak, aby obsahovala citát z článku.

Závisí to na kontextu. Chcete-li zkontrolovat, co je správné, odeberte vás z věty a zkontrolujte, zda je správná.

Vy a půjdu do kina.

To je pravda, protože půjdu do kina je správné.

Laura přijde do kina s tebou a mnou.

To je pravda , protože Laura přijde do kina se mnou má pravdu.

Obecně platí, že I se používá jako předmět a já jako objekt.

Mám pocit, že mnoho učitelů anglické gramatiky udělalo špatnou službu jejich studenti před lety, když učili své studenty říkat například

S přítelkyní se v pátek večer chystáme na večírek.

Učitel by pak řekl: “ Vždy se postavte na druhé místo, což je nejen správné, ale také také zdvořilá věc. Nejprve postavte druhou osobu a pak sebe. “ Říkám, zatím je to dobré.

Učitel však opomněl říci, že “ a já “ je správná, pouze pokud je použita v jmenovaném případě , když oba “ přítelkyně “ a “ I “ jsou předmětem věty. Není však správné, když “ manželka a já “ již nejsou v nominativu ale v objektivním případě , jako ve větě níže:

Dick a Jane berou moji přítelkyni a mě na večírek v pátek večer.

V této větě “ I “ je přijímán Dickem a Jane. “ I “ ( a přítelkyně) je objektem jejich braní a Dick a Jane jsou subjekty , kteří se berou. Nechtěli byste říci “ Dick a Jane berou já na večírek , “ ano? Ne, řeknete, že “ berou mě . “

Jistě, uvedení sebe – já – na poslední místo v seznamu lidí, ať už 2 nebo 200, je správné a zdvořilé, ale pouze pokud všichni lidé společně tvoří předměty věty, ne předměty. Pokud jste vy a oni předměty, dejte si poslední slovo pomocí jmenovaného I . Pokud na druhé straně vy a oni jste objekty, pak se jako poslední postavte pomocí cíle me .

Několik příkladů:

Manželský poradce dal mé manželce a mě několik dobrých rad.

Moje manželka a já jsme měli velkou výhodu, když jsme viděli manželského poradce.

Chtěli byste jít na pěší túru se mnou a Rachel?

Rachel a já bychom chtěli jít na túru s vámi, pokud se vám líbí.

Nyní si tyto informace ponechejte jen mezi vámi a mnou .

Máte pravdu, když řeknete, že I by mělo být použito v nominativu a me v anglickém šikmém nebo objektivním případě, obvykle jako předmět slovesné fráze, ale také předložkové fráze. Případ, kde vy a já je nesprávné, když je zájmeno předmětem předložky mezi .

„Jen mezi tebou a mnou.“

* „Jen mezi tebou a mnou“.

Zvažte také:

„Tabulka je mezi pohovkou a ním . „

*“ Tabulka je mezi gaučem a on. „

Všechna normální pravidla týkající se jmenovaného jsou zde nahrazena předložka. Lidé, kteří používají vy a já v tomto případě po šikmé předložce přehnaně zobecňují pravidlo, které byste měli říci namísto vy a já .

Ve standardní angličtině je přijatelné pouze mezi vámi a mnou ; mezi je předložka a bere objektivní případ ( nás , mě , ho , její , them ). Přesto mezi vámi a mnou není neobvyklé v nestandardních variantách angličtiny. Zejména by to mohlo být zcela vhodné v dialogu, v závislosti na postavách, které jej používají.

Nestydatě převzato z Grammar Girl po velmi krátkém vyhledávání Google:

Mezi je předložka, stejně jako předložky, nad, nad a z jsou předložky. Protože předložky obvykle buď popisují vztah, nebo projevují posedlost, nejednají samy; často odpovídají na otázky jako Kde? a kdy? Například, když jsem řekl: „Udržujte toto tajemství mezi vámi a mnou,“ mezi popisuje, kde má být tajemství uchováno. Kdybych řekl: „Tajemství ti řeknu 5. července,“ popisuje, kdy bude tajemství odhaleno.

Takže namísto samostatného jednání jsou předložky součástí předložkových frází. V těchto příkladech věty, mezi vámi a mnou, a 5. července jsou předložkové fráze. A je to jen pravidlo, že zájmena následující za předložkami v těchto frázích jsou vždy v objektivním případě (1). Když používáte objektivní pád, správné zájmeno jsem já, takže správná předložková fráze je mezi vámi a mnou.

http://www.quickanddirtytips.com/education/grammar/between-you-and-me?page=1

Nejjednodušší způsob, jak se s tím vypořádat (shledávám), je odstranit druhý objekt (v tomto případě Mary) a poté přepracovat větu kolem jediného objektu (v tomto případě sporné první osobě singulárního zájmena) a zkontrolovat, která funguje, a nahradit ji do vaše původní věta. Pokud tato metoda nefunguje, možná proto, že to zní těžkopádně, stačí přeformulovat větu tak, aby izolovala první osobu jednotného čísla, poté zkontrolovat a nahradit.

Po této metodě jsem začal přidání trochu více syntaktické struktury:

Zapomněl jsem všechno na dohodu, která byla uzavřena mezi Mary a mnou.

Doplnění zde nemění význam ani gramatiku, ani vliv slova mezi , ale dává nám strukturu, jak toho dosáhnout:

Zapomněl jsem všechno o dohodě, která byla uzavřena včetně mě / já.

Při testování to samozřejmě nefunguje , takže ano já je správné.

Můžete to zkontrolovat výměnou Mary za mě / já v příkladu:

Zapomněl jsem vše o dohodě mezi mnou / já a Mary.

Opět platí, že já je jediné zájmeno, které se hodí.

Právě jsem si myslel, že zveřejním jiný pohled, protože v žádné z předchozích odpovědí jej zde nevidím. .

Huddleston a Pullum Cambridge Grammar of the English Language (2002) odmítají popis „… a já“ jako hyperkorekci. Více podrobností o tom najdete v odpovědi FE na související otázku („ mezi vámi a („ já “nebo„ já “)? “ ) ale samozřejmě je nejlepší podívat se na knihu samotnou, pokud se vám ji dostane do rukou.

Z preskriptivistického hlediska je samozřejmě „mezi vámi a já“ zjevně považováno za nesprávné: toto je oddělené od záležitosti, zda je přesné popsat to jako „hyperkorekci“.

Komentáře

• Odmítají hyperkorekci úplně? Matně si pamatuji, že navrhují , že “ mezi vámi a já “ je velmi běžný i ve formální řeči aniž bychom se snažili vysvětlit, odkud varianta pochází.
• V dalším bodě, protože jste vychovali prescriptivismus, nejde o ‚ prescriptivistické zombie pravidlo ‚ jako rozdělené infinitivy nebo konec předložky, které začínají jako preference stylu autora ‚, která se proměnila v pedagogická pravidla. Zvýhodněný vzorec se může pohybovat směrem k ‚ mezi vámi a mnou ‚, ale historicky nejběžnější byl “ mezi vámi a mnou „.
• V nedávném podcastu (přeji si, abych ho znovu našel!) Pullum koketuje s myšlenkou, že “ vy a já “ něco jako “ viděl vás a já “ se dalo považovat za podstatnou frázi.

Myslím, že v použití jamajské filozofie místo mě je vliv jamajské filozofie. Z Wikipedie Iyaric :

Nahrazuji „me“, což je mnohem častěji používaný v jamajské angličtině než v konvenčnějších formách. Cítím, že se z člověka stává objekt, zatímco já zdůrazňuji subjektivitu jednotlivce.

Jsem důležitý v normálně objektivní frázi, a proto v podvědomí má pocit, že použití I vyjadřuje správný význam.

Komentáře

• Tato otázka se zaměřovala na správné gramatické použití angličtiny, nikoli jamajské filozofie. Nevěřím ‚, že to souvisí s otázkou; měl by to být komentář, ne odpověď