Jaké jsou možné výklady 1. Jana 2:19?

ἐξ ἡμῶν ἐξῆλθαν ἀλλ οὐκ ἦσαν ἐξ ἡμῶν εἰ γὰρ ἐξ ἡμῶν ἦσαν μεμενήκεισαν ἂν μεθ ἡμῶν ἀλλ‘ἵνα φανερωθῶσιν ὅτι οὐκ εἰσὶν πάντες ἐξ ἡμῶν

Přímá, dřevěná, chůdová interpretace:

Od nás šli ven, ale / a ne byli od nás, protože pokud z nás byli, zůstali s nás, ale že mohli být odhaleni, že ne všichni jsou od nás.

Fluid (er):

Vyšli z nás, ale nebyli z nás. Kdyby s námi zůstali, byli od nás. Byly však odhaleny, aby všichni nebyli od nás.

Podmíněné zabezpečení by znamenalo, že opustili společenství, protože odložili svou víru. Vybrali si to, co bylo heterodoxní (gnosticismus) nad tím, co bylo ortodoxní.

μεμενήκεισαν (zůstalo) je pluperfect, což naznačuje minulou akci, jejíž výsledky již nejsou účinné. Není pochyb o tom, že se jasně oddělili a již nejsou součástí komunity. Možná to ukazuje na zřetelný okamžik, kdy došlo k přímé konfrontaci / rozkolu? To je však spekulace.

Ve vaší další otázce týkající se Christianity.SE jsem uvedl, že nutně nevěřím v podmíněnou bezpečnost. Když už jsem to řekl, vždy mám pocit, že je mojí odpovědností poukázat na to, že lidé v táboře věčné bezpečnosti mají tendenci dělat karikatury z hlediska podmíněné bezpečnosti. Každý člověk z CS, kterého znám, věří, že podmínkou musí být rozhodnutí osoby aby odložili svou víru. Není to tohle whoopsie, kam „jde spása ???“ bizarnost, kterou slyším od spousty lidí z ES.

EDIT:

Řešit obavy společnosti @Kazak …

Osoba, která tuto pasáž považuje za podporu podmíněné bezpečnosti, ji může vnímat tak, že chápe, že lidé, kteří byli dříve věřícími, odložili svou víru ve prospěch něčeho jiného. Proto se první ἐξ ἡμῶν stává ablativním genitivem (ať už genitálem zdroje nebo jeho zdrojem), který označuje jasnou separaci nebo dělení. Nebyli „z nás“ v tom smyslu, že tito gnostikové nebyli vysíláni sborem, aby se šířili na evangelizační misi … John se distancuje od sebe i od sboru od těch, kteří odešli.

A osoba, která najde tuto pasáž na podporu věčné bezpečnosti, bude s největší pravděpodobností vnímat ἐξ ἡμῶν jako partitivní genitiv. Nejsou a nikdy nebyli součástí „nás“ – ať už to byl kdokoli.

Komentáře

• Díky – takže pokud rozumím, “ by měl “ na NASB není řecky nutně podporován?
• It ‚ je to docela složité. Pluperfect je v NT velmi vzácný, a proto by měl být zvážen.Jediné sloveso, které zde vidím, je přeložitelné pomocí “ by “ je φανερωθῶσιν (spojovací způsob). Ve skutečnosti hodlám trochu změnit svůj překlad, aby to lépe odráželo.
• Pokud jde o společné pozice CS, souhlasím ‚ s tím, že doktrinální postoj mezi CS učitelé obvykle (ale ne vždy) inklinují k tomu, co jste popsali. Ale “ whoopsie, kde ‚ d spásy jdou “ pohled je docela běžný ( podle mých zkušeností) mezi laiky CS. Znal jsem ‚ mnoho lidí, kteří měli dojem, že pokud zhřeší, ztratí svou spásu, dokud nebudou moci požádat o odpuštění (zeptejte se někoho, zda je sebevražda smrtelným hříchem, a tento pohled vyjde). Možná je koncepce těchto lidí to, na co se ES lidé zaměřují.
• Souhlasím s tím, že laici z ES jsou ti, kteří nepochopili pozici CS.
• Ve skutečnosti jsem tím myslel, že CS laici často drží pozici “ whoopsie „. Upravil můj komentář, aby objasnil

Podle mě se verš zapíná na toto podmíněné:

if they had been of us, (a) they would have remained with us (b) 

(b) je složitý kvůli slovu přeloženému jako „zůstal“ ( μένω ), který se zvláště používá ve spisech přisuzovaných Johnovi:

Mat(3) Mar(2) Luk(6) Jhn(33) Act(12) Rom(1) 1Cr(8) 2Cr(3) Phl(1) 1Ti(1) 2Ti(3) Hbr(6) 1Pe(2) 1Jo(18) 2Jo(2) Rev(1) 

Zdá se docela pravděpodobné, že v celých Janových dopisech μένω naznačuje přinejmenším spojení s:

Zůstávejte ve mně a já ve vás. Protože pobočka nemůže přinést ovoce samo o sobě, pokud nezůstává ve vinné révě, nemůžete ani vy, pokud nezůstanete ve mně. Já jsem vinná réva; vy jste ratolesti. Kdokoli zůstává ve mně a já v něm, on je tím, kdo nese mnoho ovoce, protože kromě mě nemůžete nic dělat. Pokud někdo ve mně nezůstane , je vyhozen jako větev a uschne. ; a větve jsou shromážděny, vrženy do ohně a spáleny. Jan 15: 4–6 ( ESV )

Abide je stejné řecké slovo, které je přeloženo zůstalo výše. Pokud tedy Jan doufá, že si o Ježíši budeme myslet jako o vinné révě, pak to „zůstalo“ v (b) zahrnuje jak zůstat součástí komunity, pro kterou Jan píše, tak čerpá obživu od Ježíše v duchovním smysl. Jen v kapitole 2 vidíme několik obrazů toho, co bychom měli „zůstat“ nebo „zůstat“ s nebo v:

1. Ježíši Kristu (1. ^sv. Jan 2: 6, 27,28)
2. Světlo (1. ^sv. Jan 2:10)
3. Y „vše (1. ^první Jan 2: 14,24,27)
4. život (podle překladu NASB 1. ^první Jan 2: 17)
5. Syn a Otec (1. ^sv. Jan 2:24)

V každém případě existuje vzájemný vztah: každá strana se „lepí“ na druhou. Existuje také silný kontrast s různými obrazy odloučení, v nichž je vztah přerušen nebo jednoduše neexistuje. Zvláště zajímavý je kontrast v 1. sv. Janovi 2: 15-17 mezi láskou k světu (proto pomíjí) a koná Boží vůli (tedy zůstává / žije).

(a) je tedy binární volbou: osoba je spojeno buď se světem, nebo s Bohem. Ale v 1. v. Jan 2: 18-19 nám bylo řečeno, že „antikristové“ povstali „z nás“. Jsou předmětem podmíněného a John vytváří hranici mezi tím, že je „od nás“ a „je z nás.“ Ve skutečnosti odešli „, aby se ukázalo, že všichni nejsou z nás .“ Takže jaký byl jejich předem? Můžeme získat nápovědu od „motivačního dopisu“ 1. ^svatého Jana:

Mnoho podvodníků už odešlo na svět ti, kteří nevyznávají příchod Ježíše Krista v těle. Takový je podvodník antikrist. Dávejte si pozor, abyste neztratili to, pro co jsme pracovali, ale mohli byste vyhrát plnou odměnu. Každý, kdo jde dál a nedrží se v Kristově učení, nemá Boha. Kdokoli zůstává ve výuce, má Otce i Syna. — 2 ^nd Jan 1: 7-9 ( ESV )

Varování znamená, že existuje určité nebezpečí. Chcete-li se vrátit k analogii vinné révy v Janovi 15, pokud se nebudete držet Kristova učení, ztratíte výhodu, že budete s ním spojeni. Znamením toho, že osoba patří k jednomu nebo druhému táboru, je to, zda dodržujte . Dokud člověk neodejde, zkouškou je, zda „vyznává příchod Ježíše Krista v těle“, což se zdá být konkrétním sporem komunity, do které John píše.

Vše záleží na perspektivě

Mám rajče révy s mnoha větvemi, které právě začínají kvést a nést ovoce. Existuje však jedna větev, která se začíná oddělovat od zbytku vinné révy. Zvenku to vypadá velmi zdravě a silně, ale když ho vystopuji zpět ke zdroji, vidím, že má potíže. Silný vítr nebo tahání ptáka nebo zvířete odtáhne větev od kořenového systému. platonický smysl, větev je již mrtvá a nikdy nepřinese ovoce. Ale dokud ve skutečnosti neodejde, vypadá větev přesně jako její sousedé.

John psal do podobné situace: na povrchu „ antikristové „vypadali jako všichni věřící v komunitě. Ale odchýlili se příliš daleko od Kristova učení a u někoho se správnou perspektivou bylo zřejmé, že odpadnou.“ Když konečně odpadli, John vysvětlil, že to bylo proto, že nikdy neměli takové spojení s Ježíšem, jaké potřebovali. Víme, že protože kdyby měli správné spojení, zůstali by.

Johnův důraz není spekulovat o tom, zda člověk může svou spásu ztratit, ale vyjasnit metodu spásy, ve kterou můžeme mít důvěru:

A nyní, malé děti, zůstaňte v něm, takže až se objeví, můžeme mít důvěru a neskrývat se před ním v hanbě nad jeho příchodem. Pokud víte, že je spravedlivý, můžete si být jisti, že se z něj narodil každý, kdo praktikuje spravedlnost. — 1 ^sv Jan 2: 28-29 ( ESV )

Jinými slovy, nejsme zabezpečeni v naší záchraně kvůli povaze spásy, ale kvůli povaze Ježíše.

Komentáře

• Důkladná odpověď, ale nakonec přistanete ve věčném bezpečnostní pozice, když OP požádal o podmíněné zabezpečení.
• @swasheck: To ‚ pravděpodobně proto, že ‚ nejsem sám jsem se na otázce docela usadil. Pravda je pravděpodobně trochu z obou, k čemuž jsem se snažil dostat pomocí “ vše záleží na perspektivě „. Pravděpodobně bych měl vystřihnout poznámky pod čarou NET, které jsou jistě z hlediska věčného zabezpečení. Doufejme, že

Věřím, že tento verš nemá nic společného s bezpečností věřícího. Bylo to příliš dlouho nepochopeno a nesprávně použito. John měl prostě na mysli problém falešných učitelů, kteří vyšli z jeruzalémské církve a který zdokumentoval Lukáš (viz Skutky 15:24). Byli to antikristové (2:18), zapřeli Otce a Syna (2:22) a pokoušeli se oklamat Johnovy poddané (2:26). Proto Jan začal svou epištolu obranou apoštolské vedení (1: 1–3). Janovi čtenáři by měli společenství s Otcem a Synem pouze tehdy, kdyby zůstali ve společenství s nimi (1: 3) a jejich učením (4: 6). 1. Jana 2:19 je o falešných učitelích, kteří vycházejí z jeruzalémské církve, nikoli o údajných křesťanech, kteří opouštějí místní shromáždění, což dokazuje, že nikdy nebyli skutečně spaseni. V kontextu není nic, co by tuto interpretaci podporovalo.

W. Hall Harris III („ 3. Autorovi oponenti a jejich výuka v 1. Jana“) říká, že 1. Jana 2:19 poskytuje dobrý důvod k domněnce, že rozkol nastal místo v komunitě Johannine a autorovi odpůrci nyní tvoří vlastní komunitu, stejně důkladně odhodlanou jako autorova šířit své chápání toho, kdo je Ježíš. Burton L. Mack souhlasí a ve Kdo napsal Nový zákon , strany 215-218, říká, že First John je polemikou proti tomuto autorovi bývalí krajané.

Verš 2:19 nám říká „Vyšli z nás“ – ale také odmítá ty, kteří odešli, a říká „ale nebyli z nás“. „Starší“ vysvětluje svým čtenářům, že „kdyby ti, kteří odešli, byli z nás, bezpochyby by s námi pokračovali: ale odešli, aby jim bylo zřejmé, že nebyli všichni.“

1 Jan 2:19 je novozákonními učenci považováno za zajištění jednoty zbývající Johanninovy komunity proti pokušení opustit skupinu a připojit se k těm, kteří ze skupiny odešli. o věčném zabezpečení jde o potřebu zůstat jednotní.