Jaký je ' rozdíl mezi “ pojďme ” a “ v á opice ”?

Než odpovím, chci jen říct, že to v žádném případě není „oficiální“ gramatické použití těchto dvou slov, je to prostě způsob, jakým by typičtí lidé obvykle použijte to a alespoň toto je typický způsob, odkud pocházím, kterým je Mexico City.

Obvykle by se „vámonos“ používalo v kontextu, ve kterém opouštíte Z místa, něco jako “ Pojďme z tohoto místa “-„ Pojďme z tohoto místa “.

Pokud jde o výraz„ Vamos “, bude použit v kontextu, ve kterém se chystáte NA místo, něco jako„ Vamos al cine “ – „Pojďme do kina“.

Jak jsem řekl, nejsem schopen poskytnout žádné gramatické vysvětlení, jen abych ukázal, jak jsem celý život používal tato dvě slova.

Doufám, že to pomůže.

Komentáře

• Přesně totéž ve Španělsku. Několik dalších příkladů: “ V á monkeys home “ znamená, že se chcete vrátit domů , takže ‚ jako byste chtěli opustit místo, kde jste. “ ¡ Pojďme na pláž! „, typické v létě …
• Myslím, že významový rozdíl mezi “ odchodem od “ a “ go to “ cases je předložka, kterou používáte ve španělštině po slovesu “ ir “ (“ go / go to “ vs “ přejít z „). Když použijete “ a “ předložku, můžete říci obě, např. ¡ Pojďme na pláž! nebo ¡ V á opice na pláž! ale když použijete “ de “ pronominální forma se použije např. ¡ V á opice na pláži! (a ne ¡ pojďme na pláž!)
• Tato odpověď mi připadala zajímavá, ale kupodivu, právě včera, během několika minut po přečtení, jsem posadil se k večeři a sledoval malou televizi. Přehlídka, kterou jsem nikdy předtím neviděl – Perfect Escape – se náhodou konala. V tomto vysílání seriálu, mezi relacemi zodpovídání otázek, běžel chlap tam a zpět mezi bandou bot a prázdným stojanem na boty.Když to udělal, ten chlap, který odpovídal na otázky, na něj křičel: “ ¡ V á monos! ¡ V á monos! “ znovu a znovu. Když jsem to uslyšel, vyskočil jsem ze svého sedadla.
• Tato zkušenost dále utvrdila moji víru, že pokud se opravdu chceš naučit jazyk, musíš se mu vystavit co nejvíce různými způsoby i když na první pohled nemusí vypadat tak legitimně.
• Způsob, jakým mi to můj (mexický) otec vysvětluje, je přesně tento, ale vysvětlil rozdíl / rozdíl od rozdílu tím, že “ v á monos “ je zkrácená forma “ nos vamos. “

Kdy mají imperativní význam jako “ let „s go “ obě slovesa mohou být zaměnitelná a mohou mít stejný význam (viz Sergio Romero) s odpovědí vidět rozdíl). Otázka, kterou si můžete položit, je, proč existují 2 způsoby, jak to říct, a je to proto, že sloveso “ ir “ se používá mnohokrát pronominálním způsobem jako “ irse “ se stejným významem. Máme tedy:

• Vamos
• Vámonos = Vamos + nos (“ vamos “ prohraje poslední “ s “ když je přidáno “ nos „)

Upozorňujeme, že v druhém případě je “ nos “ umístěn za slovesem “ vamos “ protože má imperativní význam, takže “ vámonos “ může “ To neznamená něco jako “ my jdeme

(chcete-li říct “ jedeme “ měli byste říci “ nos vamos „).

Pokud přejdete na konjugační tabulku slovesa “ ir “ uvidíte, že “ vamos “ je přítomností sloveso “ ir “ (takže to může také znamenat “ jdeme “ namísto “ pojďme “ v závislosti na kontextu). Možná se divíte, proč dárek může mít imperativní význam. Imperativ ve španělštině nemá správný tvar pro “ nosotros „, takže když k tomu dojde, “ imperativ “ je tvořen současností konjunktivní nálady například:

seamos buenos (sloveso SER)

cantemos una canción (sloveso CANTAR)

Takže podle stejného pravidla si můžete myslet, že by to mělo být “ vayamos / vayámonos „. Dá se říci, i když v současné době se tato forma používá pouze v literatuře. Ale sloveso IR je v tomto trochu komplikované případ. Je to provedeno jiným způsobem z historických důvodů (jak je vysvětleno ve 2. bodě tohoto odkazu z RAE ). V minulosti , přítomnost konjunktivu pro “ nosotros “ může být “ vamos “ i “ vayamos „. Nyní je “ vayamos “ jedinou spojovací formou, ale “ vamos je mnohem častější, když má imperativní význam (zděděný z minulosti). Tady máme, co se v něm říká:

La forma vamos es hoy la primera persona del plural del presente de indicativo pero en el español medieval y clásico era, alternando con vayamos, forma de primera persona del plural del presente de subjuntivo. Como resto de su antiguo valor de subjuntivo, la forma vamos se emplea, con más frecuencia que vayamos, con finalidad exhortativa: «Vamos, Johnny, vamos a casa que es tarde»

La forma de subjuntivo vayamos, con este sentido, ha quedado casi relegada a la lengua literaria: «Vayámonos de aquí». Lo que no debe hacerse en ningún caso es emplear hoy la forma vamos, en lugar de vayamos, en contextos que exigen subjuntivo y sin que exista, en el enunciado, intención exhortativa.

Jsou si docela podobné, ale řekl bych „vámonos“ „se více používá v situacích, kdy chcete říci:„ pusťme se z tohoto místa “. A„ vamos “se spíše podobá„ pusťme se na místo X “(důraz je kladen na cíl, nikoli na nutnost opustit aktuální místo). „¡Vamos!“ lze také přeložit jako: „pospěš si!“ nebo „no tak!“.

Komentáře

• ¡ V monos! je „Pojďme odejít“, protože irse je „odejít“. Prostě ¡ Vamos! je méně omezený. Dohodnuto? To znamená, že všude můžete použít jednoduchou formu, ale reflexivní má omezenější (i když naprosto běžnou) aplikaci.

Je důležité si uvědomit, že „vámonos“ je regionální výraz, který se opravdu nepovažuje za správnou španělštinu. Pokud se podíváte do slovníku RAE nebo do většiny ostatních slovníků, nenajdete jej. Správný výraz je „nos vamos“ nebo „nos vayamos“.

Mexická španělština je poněkud zvláštní v tom, že kromě vytváření nových slov nebo vytváření nových významů pro stávající slova, jak to dělá většina kultur, se Mexičané zdají rád vymýšlel nové gramatické tvary, které zní velmi španělsky, i když ve skutečnosti nejsou správné. Například co je „Ándale“? Zní to velmi španělsky: „anda“ + „le“. Až na to, že to nedává smysl. Podobně „Órale“: „ora“ + „le“. To také nedává smysl, i když to zní, jako by to bylo. Nebo moje oblíbené: „¿Qué onda?“

Komentáře

• Konzultujte prosím oficiální zdroje, nikoli StackExchange. Jedná se o regionální výraz a je důležité porozumět těmto rozdílům.