600 – 300 př. n. l.

Počty obžaloby jsou luxus, špatné chování, pohrdání autoritou, neúcta k starším a láska k chatování místo cvičení. …

Děti začaly být tyrani, nikoli otroky, jejich domácností. Už nevstávali ze sedadel, když do místnosti vstoupil starší; odporovali svým rodičům, klábosili před společností, hltali lahůdky u stolu a dopouštěli se různých přestupků proti helénskému vkusu, například překřížení nohou. Tyranizovali nad placenými pedagogy a učiteli.

• ^{Často mis přiděleno Sokratovi, pravděpodobně kvůli jeho podobnosti s několika pasážemi v Platónově republice 1 2}
  „Školy Hellas: Esej o praxi a teorii starořeckého vzdělávání od roku 600 do roku 300 př. n. l.“ , Kenneth John Freeman
  1907 (parafrázování helénských postojů k mládeži v letech 600 – 300 př. n. l.)

1. ^{když mají mladí mlčet před svými staršími; jak jim mají projevovat úctu tím, že stojí a nechávají je sedět; jakou čest mají rodiče ; jaké oděvy nebo boty se mají nosit; způsob oblékání vlasů; deportace a způsoby chování obecně.}

2. ^{A ačkoli jejich předchůdci budou jmenovat jen ty nejlepší z nich, nebudou si hodni držet místa svých otců, a až se dostanou k moci jako strážci, budou brzy se zjistí, že upadá v péči o nás, Múzy, nejprve podceňováním hudby; které zanedbání se brzy rozšíří na gymnastiku; a proto budou mladí muži vašeho státu méně kultivovaní.}

   • Republic , Platón
     380 př. N. L.

„[Mladí lidé] jsou smýšlející, protože ještě nebyli pokořeni životem, ani nezažili sílu okolností.
…
Myslí si, že vědí všechno a vždy si tím jsou zcela jisti. “

• Rétorika Část 12 O mladistvé povaze , Aristoteles
  4. století př. N. L.

100 př. n. l.

„ Mládí bez vousů … nepředvídá, co je užitečné, utrácet své peníze.”

• Umění poezie: epištola na Pisos , Horace
  1. století př. Nl

Naši otcové „věk byl horší než naši prarodiče“.
My, jejich synové, jsme bezcennější než oni;
takže na oplátku dáme světu potomky ještě zkaženější.

• Kniha III ód , Horace
  cca 20 př. nl

1300 nl

Ve všech věcech toužím po minulosti. Zdá se, že moderní móda stále více a více znehodnocuje. Zjistil jsem, že i mezi nádhernými kusy nábytku, které postavili naši mistři truhláři, jsou ty ve starých podobách nejpříjemnější.

A co se týče psaní dopisů, přežívající zbytky z minulosti ukazují, jak skvělé bylo frázování. Obyčejný mluvený jazyk také neustále zhrubl. Lidé říkali „zvedněte hřídele vozíku“ nebo „upravte knot lampy“ , ale lidé dnes říkají „zvedněte to“ nebo „Ořízněte to.“ Když by měli říci: „Nechte muže palácového personálu stát!“ říkají: „Pochodně! Pojďme mít trochu světla! „ Místo toho, aby místo, kde se přednášejí přednášky o Sutře zlatého světla, nazývali před císařem “ Sál císařské přednášky, „zkracují ji na “ Přednáškový sál, „ žalostná korupce, stěžoval si starý pán.

• Tsurezuregusa (Eseje v nečinnosti), Yoshida Kenkō
  1330 – 1332 nl

Alternativní překlad:

Staré formy v paláci

Staré je lepší než nové

Sekce 22. Cokoli ze života starého máme, je w orthy of obdiv; protože není nic vulgárnějšího než moderní koncepce. Umělec v oboru dřevařství dnes skutečně opravuje krásný předmět, ale zpracování minulých generací je mnohem dokonalejší.

Dokonce i vyřazená psaná slova a výrazy starých časů byly lepší a každodenní slova současnosti se stávají velmi chudými. Odedávna říkali „ Kuruma motage-yo “ (Vezměte kočár) a „ Hi kakage-yo “ (Zvedněte knot lampy); ale nyní muži říkají „ Mote age-yo “ (Zvedněte to) a „ Kaki age-yo “ (Poke it up). Úředníci paláce by měli říci: „ Ninzu tote “ (Nechť služebníci povstanou a budou konat svou povinnost); ale nyní je to jen „ Tachi-akashi shiroku se-yo “ (Rozsvítí se jasně). A když se posvátné knihy čtou v posluchárně, měly by to nazývat „ Go Kō no Ro “ (Vysvětlení komory v srpnu), ale říkají pouze „ Kō Ro „(Vysvětlující komora). Někdo, možná dost staromódní, říká, že to vše je třeba litovat.

• Různé japonského kněze – Tsure-Zure Gusa , 1914 translation by William N. Porter ¹

Později se objeví mnoho příkladů této myšlenky, která se odráží od 17. století.

Zdroje:

^{• http://www.bbc.com/capital/story/20171003-proof-that-people-have-always-complained-about-young-adults
• http://mentalfloss.com/article/52209/15-historical-complaints-about-young-people-ruining-everything
• https://quoteinvestigator.com/2010/05/01/misbehaving-children-in-ancient-times/}

Komentáře

• Myslel jsem, že rok 2001 byl nedávný, ale “ jedno zapnutí TV vytáčení “ zní stejně starodávně jako věci o Řekech.
• Oceňujte úsilí vynaložené na to, ale otázka je pro nejstarší příklad; zdá se docela zbytečné uvádět desítky těch velmi nedávných. Možná byste to mohli trochu oříznout nebo to trochu narušit.

Ve své otázce máte skvělé předchůdce

• Nejste první, kdo si všiml zvyku Lidé si stěžují na lepší časy z minulosti. Horace v Ars Poetica již nazýval jednoho z těchto nostalgických lidí “ laudator temporis acti se puero „.

• Užitečným zdrojem může být kniha francouzského učence Lucien Jerphagnon , C „était mieux avant , který shromažďuje a komentuje přesně ty druhy nabídek, které hledáte pro.Bohužel nemohu najít výňatky z knihy online. Pokud umíte číst francouzsky, možná by stálo za to si ji zakoupit.

Konkrétní citát o tom, že děti neposlouchají jejich rodičům

~ 2225 př. n. l., Akkad

Tato odpověď od @ 00prometheus od Skeptics.SE sleduje článek popisující nápis připisovaný králi Naramovi Sinovi z Chaldea, 3800 let před naším letopočtem (mnohem starší než cokoli, co bylo dosud zmíněno – ale toto je pochybné datování, přečtěte si později poznámky od společnosti @Avery), to zní:

Padli jsme do zlých časů
a svět se stal velmi starým a ničemným.
Politika je velmi zkažená.
Děti již nectí své rodiče.

Nechám diskutovat o jeho autentičnosti více znalých přispěvatelů než já. @Avery zpochybňuje toto přičítání a nabízí možné vysvětlení ve své vlastní odpovědi . Citát s největší pravděpodobností pochází od krále Narama Sin z Akkadu ve 23. století př. N. L.

Podobné stížnosti

~ 2000 př. nl, Egypt

• Ahmenabat I byl faraon z dvanácté dynastie, během 20. století př. n. l. Nechal pokyny svému synovi Senusretovi, ve kterém zejména popisuje svůj vlastní atentát (docela litterický výkon, btw). Popis obsahuje rétorické otázky , které, zdá se, srovnávají klamnou přítomnost s lepší minulostí jako referenční:

Zdvižily ženy někdy vojáky?
Byly někdy v domácnosti vychovávány povstalci?
Byla někdy otevřena voda, zatímco se kopaly kanály,
A s místními při plnění jejich úkolů?
Za mnou se od mého narození nestala žádná katastrofa.
Nikdy se nic podobného nestalo – mým okamžikem byl okamžik konání statečných činů.

Autorství těchto Pokynů Amenemhat je zjevně nejasné, ale některé kopie se k nám dostaly z doby vlády Amenhotepa I., takže samotný text je starý nejméně 25 století.

Můžeme také debatovat o tom, zda (pravděpodobně) současný Prophecy_of_Neferti , který popisuje Egypt rozdělený v chaosu po rozpadu prvního království, a čeká na nechte se znovu sjednotit, hádejte, koho, Ahmenabate, počítám jako nostalgický, předtím lepší, stěžujte si.

~ 2500 př. n. l., Egypt

• Ještě starší Maxims of Ptahhotep z 25. století př. n. l. obsahují chválu za poslušná mláďata, i když tak neučiní Zdá se, že si stěžují, že mladí by teď byli méně poslušní než dříve:

“ Jak skvělé je syn, který poslouchá svého otce! “
“ Jak šťastný je, o kom se říká: „Syn je laskavý – přirozené, když ví, jak poslouchat. „“

Komentáře

• Citát Naram Sin je zajímavý a je pravděpodobně první specifickou zmínkou o tom, že děti neposlouchají své rodiče, ale Naram Sin byl mnohem později 2254 – 2218, en.wikipedia.org/wiki/Naram-Sin_of_Akkad Samotná sumerská civilizace začala teprve kolem roku 3000 př. n. l.

Starověké

Originály těchto textů jsem neštudoval zdroje, ale podařilo se mi najít tuto diskusi přisuzující následující text Platónově republice ( 380 př. ):

Citát mohl pocházet z Platónovy knihy 4, kde je citován Socrates o věcech, o nichž si myslí, že byly opomíjeny, řekl následující: “ Mám na mysli takové věci jako tyto:? když mají mladí mlčet před svými staršími; jak jim mají projevovat úctu tím, že stojí a nechávají je sedět; jaká čest patří rodičům; jaké oděvy nebo boty se mají nosit; způsob oblékání vlasů; deportace a způsoby obecně. Souhlasíte se mnou? ? Ano. “

Kromě toho tato diskuse zmínil hru Mraky od Aristofana ( 423 př. n. l. ), kde má řeč následující text:

. . .

Chlapec musí držet jazyk mezi staršími.

. . .

Chamtivost byla ošklivá, bylo tabu chňapnout
ředkvičky, anýzy nebo petržel před staršími,
nebo okusovat kickshaws a chichotat se a motat nohama.

…

Takže se naučíte nenávidět Agoru,
A vyhýbat se koupelím a stydět se za smutek;

..

A vstát a dát místo svým starším,
A ne chovat se hrubě k rodičům

..

Hra je komedie, ale ne v moderním slova smyslu. Nejsem si jistý, zda je míněna jako satira, nebo ne.

Tento článek cituje Horaceho (kniha III Odes , 20 př. n. l. ):

Naši otcové „věk byl horší než naši dědové“. My, jejich synové, jsme bezcennější než oni; takže v našem pak dáme světu potomky ještě zkaženější.

Moderní (ověřitelné)

Výše uvedený článek také Odkazy na primární zdroje ke stažení. Nejstarší z nich je z Prognózy mudrců proti zlému času z 1624 :

Mládí nikdy nebylo víc pilných, ano nikdy divoce saucie … staří jsou pohrdáni, čestní jsou zamýšleni, soudce se nebojí.

Takže pokud staré zdroje nesedí přímo u vás, můžete alespoň tvrdě spát s vědomím toho starého lidé nás považují za mladé „ins “ divoce drzé “ už 400 let.

Komentáře

• Přidávám ‚ 5. a 4. přikázání (“ Cti svého otce a matku „) by pravděpodobně nedosáhl tak vznešeného stavu, kdyby autor neměl ‚ problém s tím, že to nedělají mladší lidé. Učenci věří, že Exodus bylo napsáno kolem 6 th century BC.
• @ T.E.D. Mám sklon souhlasit, ale ‚ s je také možné, že záměrem bylo zavázat existující hodnoty ke kamenování. Méně “ v dnešní době milé děti “ a další “ let ‚ Dbejte na to, aby děti navždy napodobovaly úžasné mládí, které dnes máme. “ Je možné obojí, takže ‚ Nechceme váhu naklánět.
• Máte naprostou pravdu, že ‚ t vědět toto (proto je pouze v komentáři). Dalo by se však představit, že jakékoli existující hodnoty, které nebyly ‚ t pravidelně překračovány, by jim ani nenapadlo zakázat.
• @ TED : pokud se Exodus hodí, pak by se měly hodit i Maixmy z Ptahhotepu (o 2 tisíce let starší): “ Jak úžasný je syn, který poslouchá svého otce! „; “ Jak šťastný je, o kom se říká: ‚ Syn je laskavý, když ví, jak naslouchat. ‚ “ en.wikipedia.org/wiki/The_Maxims_of_Ptahhotep

Toto je toto z Kazatel :

Neříkej: „Proč byly dřívější časy lepší než ty?“ Neboť to není moudré, že se na to ptáš.

Takže i když napomíná ne , aby učinil toto prohlášení, děláme to vidět, že existují takové city, od kterých nás odvádí.

Pokud počítáme výroky učiněné o předchozích generacích, tyto vraťte se k některé z nejstarších literatur. V Ilias , který se odehrává v ústech starodávného charakteru eposu, je takový projev o tom, jak mnohem větší byla předchozí generace a mladí muži by měli respektovat své starší. Dalo by se to číst jako Homer, který říká, že staří lidé to tak vždy cítili, nebo že generace upadaly od nepaměti.

Jsem starší než kterýkoli z vás; proto mě nechte vést. Navíc jsem byl známým přítelem lidí ještě větším, než jste vy, a nezanedbali mé rady. Už nikdy nemohu spatřit takové muže jako Pirithous a Dryas pastýř z jeho lidu nebo jako Caeneus, Exadius, božský Polyfémos, a Theseus, syn Aegeus, vrstevníci nesmrtelných. Byli to nejmocnější muži, kteří se kdy na této zemi narodili: nejmocnější byli oni, a když bojovali s nejdivočejšími kmeny horských divochů, zcela je svrhli. Přišel jsem ze vzdáleného Pylosu a procházel jsem se mezi nimi, protože mě nechali přijít, a bojoval jsem, jak to bylo ve mně.Žádný nyní žijící muž jim nevydržel, ale slyšeli moje slova a byli jimi přesvědčeni. Tak to buďte také sami se sebou, protože toto je ten vynikající způsob.

A nedělá to ani Achilles ani Agamemnon, což vede ke katastrofě.

V hebrejské Bibli existuje několik odsouzení celých generací, i když je dodnes obtížné. Historie, která sahá od Deuteronomia po II. Krále (kterou většina učenců datuje mezi panováním Josiahem na konci sedmého století př. N. L. A babylónským vyhnanstvím v šestém století př. N. L.), Vidí starou židovskou historii jako cyklus po sobě následujících generací, které se zhýraly a jejich děti činily pokání , stejně jako ve druhé kapitole Soudců:

Poté, co byla celá generace shromážděna ke svým předkům, vyrostla další generace, která neznala ani Pána, ani co udělal pro Izrael. Potom Izraelité páchali zlo v očích Pána […] Ve svém hněvu proti Izraeli je Pán vydal do rukou lupičů, kteří je vyplenili. Prodal je do rukou jejich nepřátel všude kolem, kterým už nebyli schopni odolat. Kdykoli Izrael vyšel bojovat, ruka Hospodinova byla proti nim, aby je porazila, stejně jako jim přísahal. Byli ve velké nouzi.

Potom Pán vzkřísil soudce, kteří je zachránili z rukou těchto nájezdníků. Přesto neposlouchali své soudce, ale prostituovali se před jinými bohy a klaněli se jim. Rychle se odvrátili od způsobů svých předků, kteří byli poslušní Pánových příkazů. Kdykoli pro ně Pán vzbudil soudce, byl u soudce a zachránil je z rukou jejich nepřátel, dokud soudce žil; Hospodin se vzdal kvůli jejich sténání pod těmi, kteří je utlačovali a sužovali. Když však soudce zemřel, lidé se vrátili na ještě zkaženější cesty než jejich předkové, následovali ostatní bohy a sloužili jim a klaněli se jim. Odmítli se vzdát svých zlých praktik a tvrdohlavých způsobů.

Několik hebrejských proroků hovoří proti svým současníkům. Jedno slovo pro tyto diatribry je stále „Jeremiads“, podle proroka ze sedmého století př. N. L. Například Jeremiah 16:

Je to proto, že mě vaši předkové opustili, […] a nedodržovali můj zákon. Ale chovali jste se zlovolněji než vaši předkové. Podívejte se, jak všichni sledujete tvrdohlavost svých zlých srdcí, místo abyste mě poslouchali. Takže vás vyhodím z této země do země, kterou vy ani vaši předkové neznáte, a tam budete ve dne v noci sloužit jiným bohům, protože vám neprojevím žádnou přízeň.

Jeremiah si však nemyslí, že pouze mladí jsou méně zbožní a morální než jejich rodiče, ale všichni žijící Izraelité.

Job to dělá na osobnější úrovni , v kapitolách 29 a 30, ale je dnes obtížnější.

Ach, za dny, kdy jsem byl v nejlepších letech, kdy bylo požehnáno Boží důvěrné přátelství můj dům, když byl Všemohoucí stále se mnou [….]

Ale teď se mi vysmívají, muži mladší než já, jejichž otce bych opovrhoval svými psy z ovcí. […]

A ti mladíci mě teď zesměšňují; Stal jsem se mezi nimi slovem. Nenávidí mě a udržují si odstup; neváhají mi plivat do tváře.