Je “ wot wot ” nebo “ co-co ” autentický britský výraz? Pokud to má být ' výsměch, co to je výsměch?

Podle mých znalostí je slovní tik „wot wot“ konkrétně britský, gruzínský a rozhodně značka vyšší třídy.

Jedním z nejslavnějších adeptů této verbální tiky „wot wot“ byl George III (jeden z americké nezávislosti), jak je vidět ve filmu „Šílenství krále Jiřího“ (doporučeno ).

Nepočítal jsem je, ale scénář vkládá desítky těchto „wot wot“ do úst herce Nigela Hawthorna. A zdá se, že se lhostejně vztahují jak k bezvýznamným událostem každodenního života, tak k důležitým politickým záležitostem. Tato vlastnost přispívá k zobrazení krále, který neustále potřebuje souhlas svého doprovodu, často zpochybňovaný pochybnostmi, že je vhodný pro úkol položený na jeho bedrech, občas náchylný skrývat se za autoritářství, ale ve skutečnosti si není jistý, zda bude skutečně vnímán jako první skutečně Anglický král dynastie Hanover.

Je příznačné, že je, podle mých vzpomínek, jedinou postavou ve filmu postiženou touto verbální tikou. To v žádném případě nestačí k domněnce, že by mohl zahájit tento trend. Má-li však filmu být věrohodné, musí jej určitě zesílit. Ještě více vzhledem k délce jeho vlády (protože o šílených králích ve Francii a Anglii zřejmě existuje pravidlo, že by se měli těšit z dlouhé vlády ;-))

V některých dnešních britských horních -třídy kruhů, stále to můžete slyšet v podobě jediného „co?“, přidaného na konec krátké hovorové věty jako krátký způsob dotazu „co říkáte?“ v kontextu pozvánky.

Příklad použití by byl: „Pojďme se projít, co? [co říkáte]“ nebo „bouře se vaří, co? [co si myslíte]“. Protože je vnímán jako staromódní a mírně snobský, jemně se vysmívá ve hrách, představeních a populární kultuře a také se nyní stal klišé.

Buď v době „krále Jiřího“ a „červených kabátů“, nebo může být později (ale to by nebylo „wot wot“, ale „co“) tento stereotyp mohl být rozšířen Spojené státy celému britskému lidu (domnívám se, že se bojím).

Kromě toho existuje v angličtině řada dalších regionálních slovních tik, kdy lidé na konci věty prohodí slovo, aby požádat o schválení.

• Například v Kanadě hodně říkají „hm?“ Je to jako poslat pozvánku na „empatickou schválení“ a také se to stalo stereotypem. „Canucks tenhle neztratí, hm?“
• V Singapuru je „jeden“ nebo „lah“.
  „Zase bude pršet, lah. Raději bych zůstal doma, jeden. V tomto případě to znamená něco jako „Nemyslíš?“ Nebo blízké „Jsem si tím docela jistý.“
• V USA můžete někdy slyšet, že někteří lidé si říkají „jako“ na konci vět a někdy i uprostřed. V tomto případě si myslím, že sémantická potřeba je podobná běžnějšímu „víš“: žádat o povolení ne, abych to rozvedl. Netuším však, jak se to stalo „jako“.

Komentáře

• @Alain Pannetier Aby bylo jasno, Alaine, nejde o to, že vaše odpověď není vynikající (je), ale k ručnímu udělení odměny podle všeho musím počkat 24 hodin … abych vám poděkoval za zodpovězení mnoha mých náročných otázek!
• @Billare, zdá se, že jde o novou odměnu 😉 Thx. Jelikož některé body jsou pouze domnělé, mohu navrhnout počkat několik dní, abych zjistil, zda více členů EL & S může doplnit to, co jsem navrhl.
• @Alain Pannetier OK.
• +1 pro historii. ' Neuslyšíte " co co? " které se dnes používá v britské angličtině kromě evokují obrázky twitů vyšší třídy, ale jediný " co? " je dostatečně běžná značka vyšší třídy. BTW, to ' konkrétně lidé z Newfoundlandu, kteří říkají " Eh? " hodně , spíše než všichni Kanaďané, hm?
• Nebo z Asterix v Británii , " Říkám, don ' nevíte, co ' s je, co? "

Správný (nebo alespoň původní) pravopis pro tento výraz je „wot“. „Co, co!“ je malaprop, který je výsledkem nesprávné interpretace významu slova „s“ a udržuje jej.

„Wot“ je velmi starý. Vychází z archaické formální konjugace „vtipu“ třetí osoby ), který kdysi znamenal „vědět“ nebo „rozumět“. Celá fráze tedy byla původně „vy wot“. Nakonec se zkrátil na „y“ wot “a nakonec prostě„ wot “ .

S tím by měl být nyní účel fráze zcela jasný. „Wot“ je jednoduše velmi stará verze jedné z nejpoužívanějších frází moderní angličtiny: „y“ know “.

Komentáře

• +1 pro odkaz na vtip. Zde je další otázka týkající se vtipu . Thx pro tuto aktualizaci. Jsem ' m od svých staroanglických knih, ale zkontroluji to co nejdříve.
• Toto je zajímavý nápad, ale ' tomu nevěřím. Existují nějaké důvěryhodné odkazy?
• Myslím si, že ' je stereotypní karikatura britských mluvčích z počátku 20. nebo konce 19. století, ale zajímalo by mě, je to stereotypní a přesto se nenachází v literatuře dneška, jako písemný důkaz toho, že skuteční Britové mluvili tímto způsobem, nebo ne.