Kdo je v 1. Korinťanům 12:11 „vůlí“?

Řecký text 1. Kor. 12:11 podle stavů Textus Receptus,

ΙΑʹ πάντα δὲ ταῦτα ἐνεργεῖ τὸ ἓν καὶ τὸ αὐτὸ πνεῦμα διαι καθὼς βούλεται TR, 1550

kterou překládám do angličtiny jako,

11 Ale jeden a tentýž Duch pracuje se všemi těmito věcmi a rozděluje je každému jednotlivě, jak chce.

Doporučuje se přečíst si předchozí verše, takže klikněte sem . Nezveřejňuji je všechny v tomto vlákně, ale můžete si je přečíst ve svém volném čase.

Moje otázka zní jednoduše, zda předmět slovesa «βούλεται» („on / bude to“) je s odkazem na Ducha svatého nebo na Boha (Otce)? 1


Poznámky pod čarou

1 srov. 1 Kor. 12: 6

Komentáře

  • Zdá se, že “ Bůh “ a “ Lord “ v 1 Kor 12 mají oba na mysli třetí osobu Trojice, která je skutečnou osobou (“ On “ a ne “ Je to „). Viz Hebrejcům 2: 4, kde Duch svatý = Bůh, jehož “ dary “ jsou dány podle jeho vlastní vůle.

Odpověď

V šestém verši téže kapitoly je to „Bůh“, který „působí“ nebo zmocňuje (Θεος ο ενεργων) .

a existuje řada činností, ale je to stejný Bůh, který je všem v každém zmocňuje. (1 Kor 12: 4, ESV)

Ve 13. verši je to „Duch“, který „působí“ ενεργει. Duch se zde jeví jako tvůrčí síla. Při rozšiřování role Ducha, na rozdíl od Otce, je to také „on“ Duch (πνευμα), který se každému z nich rozděluje individuálně, jak chce (πνευμα διαιρουν ιδια εκαστω καθως βουλεται). Vyžadovalo by to další identifikaci Otce s dalším slovem, aby došlo k přechodu od Ducha (πνευμα) k Bohu (Θεος), jinak dojde k náhlému zlomení myšlenky bez rozumného spuštění. Je přirozenější pokračovat ve verši s „on“ být Duchem.

Charles Hodge dává jasný argument ve prospěch předpokladu, že „on“ je Duch:

Ale všechny tyto . & c, tj. bez ohledu na rozmanitost těchto darů mají společný původ. Jsou utvářeny stejným Duchem. Co se tedy ve v. 6 týká účinnosti Boha, je zde odkazováno na účinnost Ducha. To je v souladu s neustálým používáním písem. Stejný účinek se někdy připisuje jednomu a někdy jiné osobě Nejsvětější Trojice. To předpokládá, že jelikož jsou stejné v podstatě (nebo v podstatě), v nichž je obsažena božská moc, spolupracují při vytváření těchto účinků. Cokoli Otec dělá, činí skrze Ducha. Duch Svatý tyto dary nejen produkuje v myslích lidí, ale rozděluje je jednotlivě (ἰδίᾳ) každému člověku, jak chce, tj. E. ne podle zásluh nebo přání lidí, ale podle jeho vlastní vůle. Tato pasáž jasně dokazuje, že Duch svatý je osoba. Will je zde přičítán jemu, což je jeden z charakteristických rysů člověka. Božství i osobnost Ducha Svatého jsou proto zapojeny do podstaty zde připisované práce. (EXPOZICE PRVNÍHO PÍSMENU KORINŤANŮM OD CHARLES HODGE)

Komentáře

  • I jako Gill, ale nesouhlasí s jeho komentáři, ale také vidí 12. verš jako Ducha. Ve v6 připouští, že se odchyluje od většiny komentátorů; tak ho nech odejít. „Stejný Duch“ a „stejný Pán“ a „stejný Bůh“ se domnívám, že odkazují na Trojici. Duch je bezprostředním autorem darů. Je to Pán Ježíš, jehož autorita a vykupitelská práce jim otevřely cestu. Je to Bůh Otec, který vyvýšil Pána Ježíše jako hlavu církve, poslal Ducha Svatého a konal všechna tato požehnání podle jeho původní předem dané vůle a věčných záměrů.

Odpověď

Ježíš řekl, že svatý duch nebude jednat nebo dokonce mluvit nezávisle, ale bude jednat pouze v souladu s jeho pokyny:

Jan 16:13 Ale až přijde on, Duch pravdy, povede vás celou pravdou: pro he nebude o sobě mluvit; ale ať uslyší cokoli, bude mluvit : a ukáže vám, co přijde.

Hledání výrazu „vůle Boží“ v Pavlových spisech v KJV obsahuje několik záznamů. Paul se zjevně velmi zajímal o Boží vůle:

Mar_3: 35 Neboť kdokoli bude činit Boží vůli, ten je můj bratr, moje sestra a matka. Act_13 : 36 Neboť David poté, co z vůle Boží sloužil svému vlastnímu pokolení, usnul a byl uložen ke svým otcům a viděl zkaženost: Rom_1: 10 Žádám, kdybych nyní mohl konečně mít prosperující cesta z vůle Boží přijít k vám. Rom_8: 27 A ten, kdo zkoumá srdce, ví, co je myslí Ducha, protože podle vůle Boží činí přímluvu za svaté. Rom_12: 2 přizpůsoben tomuto světu: ale buďte přeměněni obnovou své mysli, abyste mohli prokázat, co je ta dobrá, přijatelná a dokonalá Boží vůle. Římanům 15:32 Abych k vám mohl přijít s radostí z vůle Bože, a mami y s vámi být osvěženi. 1Co_1: 1 Pavel, povolán být apoštolem Ježíše Krista z vůle Boží, a Sosthenes náš bratr, 2Co_1: 1 Paul, apoštol Ježíše Krista z vůle Boží, a Timoteus náš bratr, do církve Boží který je v Korintu se všemi svatými, kteří jsou ve všech Acháji: 2Ko_8: 5 A udělali to, ne jak jsme doufali, ale nejprve dali své vlastní já Pánu a nám z vůle Boží. Gal_1: 4 Kdo se dal za naše hříchy, aby nás podle vůle Boží a našeho Otce vysvobodil z tohoto současného zlého světa: Ef_1: 1 Pavel, z vůle Boží, apoštol Ježíše Krista, svatým kteří jsou v Efezu a věřícím v Krista Ježíše: Ef_6: 6 Ne s očima, jako prosby mužů; ale jako služebníci Kristovi konající Boží vůli ze srdce; Kol_1: 1 Pavel, z vůle Božího apoštol Ježíše Krista, a Timoteus, náš bratr, Kol 4:12 Pozdravuje vás Epafras, který je jedním z vás, Kristův služebník, a vždy se za vás vroucně snaží v modlitbách, abyste může stát dokonalý a úplný ve vší Boží vůli. 1Th_4: 3 Neboť to je Boží vůle, dokonce i vaše posvěcení, abyste se zdrželi smilstva: 1Th_5: 18 Ve všech věcech děkujte: to je Boží vůle v Kristu Ježíši o vás. 2Ti_1: 1 Pavel, apoštol Ježíše Krista z vůle Boží, podle zaslíbení života, které je v Kristu Ježíši, Heb_10: 36 Nebo potřebujete trpělivost, abyste poté, co jste činili vůli Boží, vy může obdržet slib. 1Pe_2: 15 Neboť tak je vůle Boží, abyste dobrým konáním umlčovali nevědomost bláznivých lidí: 1Pe_3: 17 Neboť je lepší, bude-li vůle Boží, abyste za dobré skutky trpěli za zlo. 1Pe_4: 2 Že už by neměl žít zbytek svého času v těle pro touhy lidí, ale pro vůli Boží. 1Pe_4: 19 Proto ať ti, kteří trpí podle vůle Boží, nechají, aby mu věrně udržovali své duše v dobrém konání, jako věrnému Stvořiteli. 1Jn_2: 17 A svět pomíjí a jeho touha; ale ten, kdo činí vůli Boží, zůstává na věky.

Avšak hledání “ vůle svatého ducha “a„ vůle ducha “nezjistí žádné záznamy. Pavla zjevně nezajímala vůle ducha, kromě skutečnosti, že duch vždy plní vůli Boží a podporuje vůli Boží u věřících:

Rom_8: 27 A ten, kdo prozkoumává srdce, ví, co je myslí Ducha, protože činí přímluvu za svaté podle vůle Boží.

Kristova vůle je pro písma málo zajímavá, kromě toho, že Kristus také „souhlasí“ s vůlí Boží:

Mat_26: 39 I šel ještě dále, padl na tvář a modlil se, řkouce: Otče můj, je-li to možné, ať ode mne tento kalich přejde; ne však jak chci, ale jak chceš. Luk_22: 42 Řka: Otče, chceš-li, odeber ode mě tento kalich: ne však má vůle, ale tvá, ať se stane. Joh_5: 30 Nemohu sám dělat nic: jak jsem slyšel, soudím: a můj soud je spravedlivý; protože nehledám svou vlastní vůli, ale vůli Otce, který mě poslal.

Hlubokou touhou v srdci každého trojice je najít verše v písmech, které uvádějí „Ducha Svatého“ jako samostatného, ale rovnocenného partnera v panteonu bohů, kterému říkají „božství“. Ale písma nikdy nemluví o takovém panteonu, ale místo toho mají jednoho všemohoucího Boha a každá jeho další entita ve vesmíru i mimo něj je jeho služebníkem:

Joh_4: 34 , Joh_6: 38, Joh_8: 50, Joh_17: 4, Joh_18: 11; Psa_40: 7-8; Mat_26: 39; Řím 15: 3; Hos_10: 7-10

Samotný otec je pravý a živý Bůh, Nejvyšší a Všemohoucí.Funguje však prostřednictvím svého Krista a svatého dechu:

1Co_8: 6 Ale pro nás existuje jen jeden Bůh, Otec z [to je „od“ ] koho jsou všechny věci a my v něm; a jeden Pán Ježíš Kristus, skrze [to znamená „skrze“], kterým jsou všechny věci, a my skrze něj.

Bůh působí skrze:

  • jeho mesiáš (který je také jeho synem)
  • jeho dech (což je inteligentní orgán)

Jakákoli představa, že duch Bůh nebo Boží syn působí sami, je nevědomý, rouhačský a vyznávaný vírou, ne biblický. Všechno, co mesiáš a „svatý duch“ dělají, se děje v poslušnosti Bohu a pro Boží slávu.

KJV, pokud není uvedeno jinak.

Odpověď

πάντα δὲ ταῦτα ἐνεργεῖ τὸ ἓν καὶ τὸ αὐτὸ πνεῦμα, διαιροῦν ἰδίᾳ ἑκάστῳ καθὼς βούλεται.

Řecké slovo bouletai lze spojovat nejen s ,, pneuma „= duchem, ale také s předchozím slovem ,, hekastó“ = pro každého

Takže význam může být: Vše z je to způsobeno jedním a stejným duchem, který se rozhoduje pro každého podle jeho / jeho záměrů.

Jedno vysvětlení je, že duch distribuuje milostné efekty (= charismata) tak, jak to Duch zamýšlí.

Druhým vysvětlením je, že tento duch rozdává milost a efekt každému tak, jak to daná osoba zamýšlí.

Las slovo „βούλεται.“ je deponent werb, není aktivní slovo jako například „θελει (silné) s G2309) = thelei = will, choose, determine „. Může to tedy naznačovat, že autor nechtěl říci, že to Duch určuje.

Komentáře

  • Vítejte na Biblical Hermeneutics Stack Exchange. Jsme rádi, že jste tady! Věnujte prosím chvilku prohlídce webu a prohlédněte si některé z naše pokyny pro účastníky. . Snažíme se poskytnout odpovědi určité akademické kvality, ale tato odpověď ‚ nepoužívá úplné věty ani “ neukazuje žádnou práci “ (odkaz na jiné zdroje).

Odpověď

  1. Duch je není třetí entita. Duch znamená pro hebrejštinu charakter.

  2. Chce, nemá na mysli boha, ale spíše jednotlivce. Jedinému člověku jsou dány všechny tyto dary, ale rozhodne se (vůle), kdy je použije.

Komentáře

  • Vítejte na Biblické hermeneutické výměně zásobníků. Jsme rádi, že jste tady! Věnujte prosím chvilku prohlídce webu a přečtěte si některé z našich pokynů pro účastníky. Snažíme se poskytnout odpovědi určité akademické kvality, ale tato odpověď “ ukazuje jakoukoli práci “ (odkaz na jiné zdroje).
  • Poskytněte prosím podporu svým závěrům. Například nedaleké pasáže, kde Duch znamená charakter a ne třetí entitu. Proč může například “ he “ odkazovat pouze na jednotlivou osobu?

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *