Na jaké písmo odkazuje Pavel v Efezanům 5:14?

Když člověk spí, vypadá to, že je člověk mrtvola. (Když spím, chrápám, ale to je jiné.) Když byly moje děti velmi, velmi mladé a spaly v postýlce, ve skutečnosti bych je šťouchl, abych se ujistil, že nejsou mrtvé, protože ve spánku je podobnost téměř přesně podobná smrt (kromě těch, kteří chrápají jako já).

Když Bible mluví o těch, kteří spí ( a kteří jsou stále fyzicky naživu ), konotace spočívá v tom, že jejich spravedlnost, která je přijímána vírou, není viditelně patrná, a proto se zdá, že se osoba neliší od někoho, kdo je nespravedlivý. To znamená, že věřící a nevěřící jsou někdy k nerozeznání, protože věřící žije životním stylem, který se neliší od nevěřícího.

Věřící tedy „spí“. I když mají spravedlnost, a proto jsou „živí“ Bohu, jsou k nerozeznání od někoho, kdo je mrtvola (tj. Někoho, kdo je nevěřící, a proto nespravedlivý). Žijící věřící ve skutečnosti vypadá z duchovního hlediska mrtvý, ale protože jsou ve skutečnosti živí pro Boha, jsou nazýváni „spícími“ křesťany.

Musíme si uvědomit, že nikdo není v bezvědomí (tj. Ne jeden v těchto obrázcích doslova spí). „Spící“ křesťan je tedy někdo, kdo vědomě žije ve tmě, kde světlo nebývá lesk. Jejich křesťanské svědectví je proto ohroženo.

To, co jsem popsal v předchozích čtyřech odstavcích, byl problém s církví na Sardách, jejíž křesťané „spali“ (chodící mrtví). Jejich šaty byly znečištěné (Zjevení 3: 1–6), to znamená, že jejich křesťanské svědectví bylo kompromitováno světem, protože kráčeli spánkem ve tmě. Nebyli fyzicky v bezvědomí v žádném smyslu doslovného spánku, ale byli k nerozeznání od nevěřícího, který je mrtvý (duchovní mrtvola).

Nyní je pasáž Efezanům 5:14 je vystřižena ze stejného plátna ( stejné snímky, stejný koncept, stejný problém, stejný nápad). Z jaké pasáže Pavel v hebrejské Bibli cituje? Řídíme-li se logikou, která je popsána přímo výše, pak jde o pasáž Izaiáše 60: 1–2.

Tato pasáž v Izajáše 60: 1 2 je NENÍ hovořící o fyzickém bezvědomí, ale v původní hebrejštině to DOSKY začíná a říká „Vstaň a zář!“ z „temnoty“ mezi národy (nevěřícími), aby na vás mohla zářit Pánova sláva.

Apoštol Pavel proto komprimoval Izaiáše 60: 1–2 do jednoho verše v Efezanům 5:14, který (opět) NENÍ o FYZICKÉM bezvědomí !!

Komentáře

• Viděl jsem několik možností a souhlasím s tím, že Izaiáš 60: 1-2 je nejpřijatelnější odpověď.
• Další informace o tomto nároku naleznete v Michel Bouttier ‚ s L ‚ é p î tre de saint Paul aux Eph é siens
• Myslím, že je to uzavřeno. V NABRE ( biblia.com/books/nabre/Eph5.14 ) čteme toto vysvětlení: raně křesťanský hymnus, pravděpodobně z křestní liturgie. Pro obsah porovnejte Ef 2: 5–6; 3: 9 a je 60: 1. To dává velký smysl, protože nejde o přímý citát z Písma.

Mír.

Myslím si, že Efezanům 5:14 vychází z Jonáše 1: 6.

Efezanům 5:14 KJV (14) Proto říká: Probuď se, který nejspíš, a vstaň z mrtvých a Kristus ti dá světlo .*

Jak víme, Jonah „usnul“ po stranách lodi…

Jonáš 1: 5–6 KJV (5) Námořníci se pak báli a každý volali ke svému bohu a vyhodili zboží, které bylo na lodi, do moře, aby to odlehčilo . Ale Jonah sestoupil do boků lodi; a ležel a tvrdě spal . *

…. a byl povolán velitelem lodi k probuď se ze spánku: Ó spáčku, VSTAŇ a vzývej svého Boha, aby Bůh „myslel“… to znamená „zářil“… na nás, abychom nezhynuli. Think = shine.

(6) Takže k němu přišel velitel lodi a řekl mu: W klobouk na tebe myslí, ó spáčku? povstaň, vzývej Boha svého, pokud ano, že Bůh na nás bude myslet, abychom nezanikli.

V našich srdcích svítí Boží Světlo, které dává Světlu poznání slávy Boží tváří v tvář Ježíši Kristus, když mu dáváme najevo, že ho známe (vidíme Jeho tvář takřka = známe Ho) tím, že děláme to, co nám přikázal: milujte jeden druhého.

2 Korintským 4: 6 KJV (6) V našich srdcích zářil Bůh, který přikázal, aby světlo svítilo z temnoty, dát světlo poznání slávy Boží tváří v tvář Ježíši Kristu .

Abychom mohli vstoupit do porozumění Jeho poznání (když otevírá Písma našim naslouchajícím uším), musíme „vzhůru ze spánku“ (vzhůru ze zapomnění plnit Jeho příkaz a pamatovat na lásku k druhému) a odhodit skutky temnoty (hněv, závist a svár atd.). Ukazujeme, že Ho (Jeho tvář) známe, konáním Jeho vůle.

Římanům 13: 10–14 KJV (10) Láska nepůsobí svým nemocným špatně soused: proto je láska naplněním zákona. (11) A že vzhledem k času, že nyní je nejvyšší čas probudit se ze spánku: prozatím je náš spása bližší, než když jsme věřili. (12) Noc je daleko strávená, den je po ruce: odhodme tedy díla temnoty, a Nasaďme si brnění světla. (13) Pojďme poctivě chodit, jako ve dne; ne ve výtržnictví a opilosti, ne v komorování a svévoli, ne ve sváru a závisti.

Musíme slyšet, co Duch říká a dává ze starého muže a jeho zkaženého chování (závist, bojování, svár, hněv) a oblékněte si Pána Ježíše Krista a nemyslete na to, abyste naplnili touhy v rozporu a nadávání (přijímání opatření pro tělo) jen proto, že neodpovídá naše vlastní interpretace.

(14) Ale obraťte se na Pána Ježíše Krista a nestarejte se o to, aby tělo plnilo jeho chtíče.

Pokud by někdo „chtěl“ plnit Jeho vůli, měl by vědět o učení (otevírání Písma našim uším skrze Ducha Pravdy), ať už je to Bůh, nebo zda někdo mluví o sobě. Světlo bude zářit v našich srdcích, pokud budeme konat Jeho vůli a budeme vědět, že to, co slyšíme, je shora.

Jan 7: 16-19 KJV (16) Ježíš jim odpověděl a řekl: Moje nauka není moje, ale ta, která mě poslala . (17) Pokud někdo bude konat svou vůli, bude vědět o nauce, ať už je to od Boha, nebo zda o sobě mluvím.

Někteří se budou snažit odporovat věcem ve svém hněvu (v tom, co slyší), protože hledají svou vlastní slávu : chce být viděn jako moudrý. Ti, kdo jednají nespravedlivě, nejsou z Boha, když se snaží „zabít posla“, který mluví tím, co slyší, jak říká Duch Boží. Jsou povoláni „probudit“ ze spánku a odhodit skutky temnoty.

(18) H e, který mluví sám o sobě, hledá svou vlastní slávu; ale ten, kdo hledá jeho slávu, která ho poslala, platí totéž a není v něm žádná nespravedlnost. (19) Nedal vám Mojžíš zákon, a přesto nikdo z vás zákon nedodržuje? Proč mě chcete zabít ?