Na koho pomazaní odkazují v 1. Paralipomenon 16:22?

Kontext (y)

Kontext pro 1 Chronicles 16:22 je očividně 1 Chronicles 16. Toto je kronikářská zpráva o Davidově konečném úspěšném úsilí přinést archu do Jeruzaléma přes paralelní verzi v 2 Samuel 6 . Jedním z nejpozoruhodnějších rozdílů je, že Kronikář dodává píseň, která byla zpívána, když archa byla zpracována do Jeruzaléma. Skládá se ze tří různých pasáží ze Žalmů:

 +-----------------+-----------------+ | 1 Chronicles 16 | Psalms | +-----------------+-----------------+ | vv. 8-22 | Ps 105:1-15 | | vv. 23-33 | Ps 96:1b-13 | | vv. 34-36 | Ps 106:1, 47-48 | +-----------------+-----------------+ 

Jelikož je Kronika obecně považována za poměrně pozdní, ¹ žalm „z 1. Paralipomenon 16 je považován za pastýř, který byl pro toto prostředí sestaven v Chronicles. ²

To znamená, že dotyčný verš, 1. Paralipomenon 16:22, nebyl jeden kontext, ale dva, protože do hry vstupuje i „původní“ nastavení žalmů. ³

Text

Pro srovnání, stojí za to společně uvést (nyní dva) klíčové verše:

1 chr 16:22 אַל־תִּגְּעוּ בִּמְשִׁיחָי וּבִנְבִיאַי אַל־תָּרֵעוּ
Translit : ʾal-tigĕû bimšîḥāy ûbinbîʾay ʾal-tārēʿû
„Nedotýkejte se mých pomazaných a neubližujte mým prorokům“
 
Ž 105: 15 ּוּ בִמְשִׁיחָי וְלִנְבִיאַי אַל־תָּרֵעוּ
Translit : ʾal-tigĕû bimšîḥāy wəlinbîʾay ʾal-tārēʿû
„Nedotýkej se mých pomazaných a konej mé proroky no harm „

Takže jsou ve skutečnosti téměř totožné (kromě předložky be- v 1. Paralipomenon 16, místo běžnějších le- jako v Žalmu 105). ⁴

Text v co (n) textu

V buď prostředí, bezprostřední kontext (někdy označovaný jako „spolutext“, aby se odlišil bezprostředně sousedící materiál od širšího literárního prostředí), je historickou reflexí velkorysých a spásných činů PÁNA ve prospěch jeho lidu. Žalm 105 to říká jako poděkování a chválu (protějšek v 106. žalmu zkouší tento příběh jako příležitost ke zpovědi).

1 Chr 16:22 // ⁵ Ps 105: 15 nachází své místo mezi zmínkou o patriarchech Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, která předchází, a začátkem Josephovy reminiscence, která následuje. To „přesně určuje“ narativní okamžik „putování“ (1 Chr 16:20 // Ž 105,13) k pohybům patriarchů přes Kanaán, dolů do Egypta a zpět, jak je vyprávěno v knize Genesis .

Otázka „ proroků “ naznačuje spojení s Abrahamem, v první řadě protože v Genesis 20: 7 se o něm mluví takto, když Bůh informuje Abimelecha ve snu:

Nyní tedy obnovte mužovu ženu; on je prorok [כִּי־נָבִיא הוּא] a bude se za tebe modlit a ty budeš žít; a pokud ty neobnovujte ji, vězte, že jistě zemřete, vy a vše, co je vaše.

Toto je však jen jeden a mluví žalm množné číslo. Biblická tradice (pokud vím) neodkazuje na ostatní patriarchy jako na „proroky“, ale toto označení bylo v pozdějších dobách používáno obecněji. Jak Izák (v Genesis 27), tak Jacob (v Genesis 49) se vyslovují „prorockým“ způsobem, ale aniž by to bylo označeno jako „proroctví“, nebo jako „proroky“.

Což nás přivádí, konečně, k hlavnímu zájmu, „ pomazaných „, celkově obtížnější, protože to není označení, které by jinak bylo známý pro patriarchy, ale v hebrejské Bibli je obvykle vyhrazen pro kněze a krále. V 1. Mojžíšově 23: 6 Chetité uznávají Abrahama jako „Božího knížete“ (נְשִׂיא אֱלֹהִים), ale to nezastaví královský majestát a neexistuje pomazání.

Někdy je třeba vysvětlit některé souvislosti > síla být mezi PÁNEM pomazaným, např. ve 2. Sam 1:14, 16, kde David formuluje zásadu, že PÁNOVI pomazaní by neměli trpět násilím, což je důsledkem současného nastavení Žalmů / Kronik jako studna.

Vyberte historii interpretace

Tento záhadný verš po staletí zdaňoval komentátory. Mezi interpretacemi často existují rezonance nejen z různých období, ale také z různých tradic.

Raši nabízí různé komentáře k tomuto textu v kronikách a žalmech. Pro Kroniky to spojuje s událostmi v životě patriarchů:

Nedotýkejte se Mých pomazaných a neubližujte mým prorokům : O Abrahamovi se píše (Gen 12:17): „ A Pán sužoval faraóna, “a je psáno (tamtéž 20: 3):„ A Pán přišel v noci ve snu k Abimelechovi a řekl mu: Zemřeš atd. “ O Jákobovi se říká: (tamtéž 31:24): „A Bůh přišel k Labanovi Aramejskému ve snu v noci a řekl mu: Pozor, atd.“ A dále, o Jákobovi, když ho přišli zabít, protože zabili Sichem a Hamora, je napsáno: (ibid. 35: 5): „Potom se vydali dál a Boží hrůza byla atd.“ Kniha Žalmů je jasnější, protože žalm zde nekončí, jak je tam napsáno (105: 16): „Zavolal hladomor na zemi,“ aby je vyhnal do Egypta.

Zde Raši věnuje pozornost převážně aspektu božské ochrany a upozorňuje, že výslovně ukazuje na žalm, kde „příběh“ pokračuje. V svém žalmovém komentáři nabízí mnohem kratší komentář s poněkud odlišnou perspektivou:

Moji pomazaní : Moji velcí. Každé [vyjádření] pomazání je výrazem panství a velikosti.

Narážka je zde na nějaký (kvazi?) Královský stav, jak je naznačeno v Gen 23: 6 (citováno výše). Delitzschův podobně krátký komentář k Žalmu 105: 15 má podobnou linii (poprvé publikováno 1859-60):

Nazývají se מְשִׁיחִים (pasivní forma), protože jsou Bohem vyvolenými knížaty …

Psaní krátce po Delitzschu , Friedrich Baethgen dělá toto spojení explicitní (1. vydání 1892):

Návrat do kronik kontext, mnohem novější a autoritativní komentář autorky Sara Japhet ⁶ (1993) vybírá tento detail pro komentář (str. 319) :

… „moji pomazaní“ jsou velmi neobvyklí. Žádný z patriarchů není takto označován; toto je jediný biblický odkaz na titul v množném čísle a jediné místo, kde se „prorok“ a „pomazaný“ nacházejí v paralelních dvojtečkách.

Všímá si jediných míst, kde „pomazání“ probíhá u proroků (1. Královská 19:16; Izajáš 61: 1), a pokračuje:

Fráze „pomazaný“ se však vztahovala pouze na krále nebo kněze. Tento kontext představuje dvojí rozšíření aplikace názvu: úplný paralelismus mezi „prorokem“ a „pomazaným“ (pravděpodobně také v Damaškové smlouvě , 5.21 -6.1) a při zařazení tří patriarchů do kategorie proroků.

Závěr

V kontextu – zejména kronik – toto zvláštní označení patriarchů naznačuje sugestivně na kontext samotného žalmu, v liturgii chrámu pod královským a kněžským patronátem.

Boj komentátorů v průběhu věků, pokračující BH.SE v dnešní době je pochopit, co přimělo žalmistu (a kronikáře) použít takové neobvyklé označení pro patriarchy. Ve skutečnosti z tohoto cvičení jasně vyplyne jedna věc, že „ pomazaní “ ve skutečnosti odkazují k patriarchům v přímé odpovědi na otázku OP. Proč as jakým importem … to zůstává nepolapitelné.

Poznámky

1. Viz „E. Datum a místo autorství „in Ralph Klein“ s Anchor Bible Dictionary article ; shoda je 4. C. př. n. l.
2. K této kapitole je malá odborná bibliografie. Pro starší studii viz T.C. Butler, „ Zapomenutá pasáž ze zapomenuté éry (1 kap. XVI 8-36) „, Vetus Testamentum 28 (1978) : 142-150.Nověji Ralph W. Klein „ Psalms in Chronicles „, Currents in Theology and Mission 32 (2005): 264-275.
3. Ve skutečnosti je to trochu přehnané, protože „okamžitý“ kontext zůstává stejný. Větší prostředí vyprávění v Kronikách má však nějaký význam a tento „složený žalm“ nebyl sestaven náhodně.
4. Ve smyslu není žádný rozdíl; viz BDB, sub רָעַע, Hif., str. 949 sl. b ; níže uvedený výňatek.
5. Dvojité lomítko // se v biblických studiích často používá k označení „paralelních textů“.
6. Tam je rozhovor s profesorem Japhetem na webu OUP pro ty, kteří mají zájem.

Poznámka 4 :