Odkud pochází fráze “ red herring ”?

Na je pěkné vysvětlení .yahoo .

Britští uprchlíci v osmdesátých letech 20. století by jim otřeli sledě o stopu, čímž by odvrátili pronásledovatele krvežíznivců. Ve 20. letech 20. století začali američtí investiční bankéři označovat předběžné prospekty jako „červené sledě“ jako varování investorům, že dokumenty nejsou úplné nebo konečné a mohou být zavádějící.

Upravit: Také zde existuje tento wiktionary záznam

Vznikl z zpravodajský příběh anglického novináře Williama Cobbetta, kolem roku 1805, ve kterém tvrdil, že jako chlapec používal červeného sledě (vyléčeného a soleného sledě) k zavádění psů po stopě; příběh sloužil jako rozšířená metafora pro londýnský tisk , který si vysloužil Cobbettovo pobouření zveřejněním falešných zpráv o Napoleonovi.

Komentáře

• Ano, ale ‚ je důležité citovat také z wiktionary: “ Do roku 2008 byla akceptovanou etymologií idiomu červená ryba byly používány k výcviku psů ke sledování vůní. Ukázalo se, že jde o falešnou etymologii “ s odkazem na worldwidewords.org/articles/herring.htm . ‚ si nemyslím, že ask.yahoo je dobrý zdroj, například funguje pouze 1 ze 4 odkazů v tomto článku.
• No, my ‚ příliš se nezajímám o nesprávné etymologie, i když byly téměř dvě století považovány za správné, že?
• děláte ironii? Každopádně si myslím, že je to všechno velmi zajímavé. Ale ‚ s je také velmi dobré označit falešnou etymologii jako takovou.
• Takže, @ Theta30, naznačuješ, že ask.yahoo s je červený sledě?

Aby bylo jasné hned na začátku červený sledě není druh sledě ani genetická zvláštnost, jako je albínská vorvaň, ale jednoduše sledě, který byl kouřen. Mnoho časných odkazů na „červeného sledě“ v zápasech nalezených vyhledáváním v Knihách Google se zaměřuje na komerční obchod s červeným sledě, nebo se zaměřuje na rozdíly mezi čerstvým (nebo bílým) sledě, soleným sledě, nakládaným sledě a červeným sledě. Jiní považují červeného sledě za jakési ztělesnění velmi skromného jídla.

“ Sleď obecný „jako falešná stopa

Předchozí respondenti zaznamenali nedávné přisuzování OED červenému sledě v pocit „falešné stopy“ pro Williama Cobbetta v příběhu zveřejněném 14. února 1807. Ale Cobbettova instance je nejméně o 25 let později než dva výskyty ve výsledcích vyhledávání Knih Google, kde červený sledě má stejné obrazný smysl. První potvrzená relevantní shoda, kterou vyhledávání ve službě Knihy Google najde, je z projevu panaCourtenay 20. března 1782, reprodukováno v sekci „Simile“ v Krásy britského senátu: převzato z debat lordů a Commons (1786):

Ačkoli nemám tu čest být jedním z těch bystrých venkovských pánů, kteří tak dlouho vyslovovali pro Americká válka, která tak dlouho běžela na červenohlavé vůni amerického zdanění, než zjistili, že neexistuje žádná hra pěšky ; ti, kteří si stejně jako jejich prototyp, Don Quijote, spletli holičův bason se zlatou helmou; Nyní jim blahopřeji k tomu, že konečně získali své smysly, a zjistil jsem jejich chybu.

Relevantní je také tato položka z Slovník sportovce; Nebo The Gentlemans Companion for Town and Country , Second Edition (1782):

Pokud se však stalo, že váš Cvičení bylo tak snadné a snadné, že byste koně neměli důkladně potit, pak byste měli udělat vlakovou vůni o délce čtyři míle, nebo tak nějak, a pokládat na své fleetové psy, jezdit na něm svižně a poté ho ochladit v poli , a odvezte ho domů a objednejte si ho tak, jak bylo předtím nasměrováno.

Vůně vlaku je stopou mrtvé kočky nebo lišky (a v případě nutnosti red herring ) tři nebo čtyři míle, podle toho, jak jezdec potěší, a pak se psy položí na vůni.

Bude je pro tento účel vhodné chovat dva nebo tři páry nejchytřejších honičů, které lze případně získat.

První vydání této knihy vyšlo v roce 1778 , ale nedokázal jsem najít jeho náhledovou verzi.

Shoda, která i s potenciálně ještě dříve, ale je omezeno na zobrazení úryvku, a proto není zcela potvrzeno, se objeví v Univerzálním muzeu a úplném časopise , svazek 2 (1763, datum nepotvrzeno) [kombinované úryvky]:

Lord G. Je však pravda, že lidstvo by to mělo sledovat. Je produktivní z mnoha dobrých účinků. Trubka slávy probouzí velké mysli k velkým činům.

Lord O. A také k mnoha špatným. Sláva, víš, můj pane, má dvě trubky. A i když jeho výkon může být dobrým cvičením pro běžnou smečku lidí a udržet je v dechu, zdá se (mluvit mým oblíbeným sportovním jazykem) pouze lovit stezku, chytit konečně red herring .

Odkaz na sledě se zde objevují uprostřed dialogu mezi hrabaty z Orfordu a Granville, že další zdroje, včetně The London Chronicle , datum 1763, ale bez jazyka “ červeného sledě “ kdekoli. Různá vyhledávání úryvků v rámci svazku Universal Museum naznačují, že pravděpodobným datem daného čísla je červen nebo červenec 1763 – ale samotná přítomnost červeného sledě v Orfordu -Zaznamenaný Granvilleův dialog je záhadný, ne-li červený sledě.

„Červený sledě“ z důvodu sofistiky

Další možné spojení mezi „červeným sleděm“ a falešným uvažováním zahrnuje tuto první polovinu anekdoty z „ Duchovní Quijote , ”in The Critical Review or Annals of Literature (1773):

Římskokatolický gentleman se v půstu vydal na střelu Partridge spolu s jeho protestantským sousedem: byli kolem poledne zahnáni bouřkou do malého veřejného domu, kde nemohli nic jíst ale trochu slaniny a vajec. Dobrý katolík měl něžné svědomí a nebude jíst nic jiného než vejce; protestant, jeho společník, který byl jedním z vašich dobrých druhů lidí, řekl: „Při jídle trochu slaniny s vejci nemohlo být na škodu; slanině se nedalo říkat maso; že to nebylo víc než rybí sledě ; je to ryba, jak se dá říci. Katolík si tedy vzal kousek slaniny s vejci.

„Red herring“ as odměna za praktický vtip

V kontextu nezapomenutelného praktického vtipu vyvstává ještě další možnost. Od Gerarda Langbaina, „ Jasper Main , ”in Účet anglických dramatických básníků (1691):

On [hlavní] Zemřel šestého prosince, An.1672, a byl pohřben v Kristově církvi na severní straně Quire: mít ve své vůli ponecháno několik odkazů na zbožné použití. Jako padesát liber na přestavbu St Pauls ; Sto liber, které budou rozdávat Dva vikáři z Cassington a Porton , pro použití chudých z těchto farností, s mnoha dalšími dědictvími: mimo jiné nemohu zapomenout na One , což často vedlo Mirtha ke vztahu. Měl sluhu, který s ním dlouho žil, kterému odkázal kufr, a v něm Něco (jak řekl) , což by ho po jeho smrti přimělo pít . Doktor, který byl mrtvým kmenem, byl rychle navštíven jeho sluhou s mocným očekáváním, kde shledal, že toto slibné dědictví není nic jiného než Red-Herring : Aby se o něm dalo říci, že jeho sklon k nevinnému Raillerymu byl tak velký, že mu to dělalo společnost i po smrti.

Stejný příběh o Dr. Jasperovi Maynovi se stejnou pointou se objevuje téměř o sto let později ve William Owen & William Johnston, Nový biografický slovník obsahující historický a kritický popis života a spisů nejvýznamnějších osob v každém národě, zejména Britů a Irů, od nejstarších účtů času až po současné období (1784):

Je pozoruhodné tohoto božského [Mayne], který, i když je podle jeho názoru velmi ortodoxní, a vážný ve svém chování, byl to nejvíce vtipný a příjemný společník a tak úžasně rád vtipkoval, že si to vymyslel i poté, co byl mrtvý. Langbaine tedy ve své zprávě o něm vypráví, že měl služebníka, který s ním dlouho žil; kterému odkázal kmen, „s něčím v něm,“ jak řekl, „což by ho po jeho smrti přimělo pít.“ Když umíral lékař, služebník okamžitě navštívil kufr; ale místo pokladu nebo alespoň hodnotného odkazu, který očekával, nenašel vůbec nic než červeného sledě .

Podobné účty se objevují v John Noorthouck, Historický a klasický slovník (1776) a David Baker a Isaac Reed, Biographica Dramatica, Or, A Companion to the Playhouse ( 1782). Zdá se, že mezi třídou Angličanů ze sedmnáctého a osmnáctého století, kteří měli služebníky, byl tento příběh posmrtného zvedání a utírání nadějí dlouholetého služebníka prostě příliš vtipným vtipem, než aby se dalo zapomenout. V tomto případě je červený sledě zklamáním místo toho, co si člověk představoval a očekával, že bude nesmírně cenné.

Závěr

Ve všech třech případech ( červený sledě jako pes tréninková vůně, červený sleď jako podložená slanina a červený sleď jako falešná cena na konci dlouhé služby), ryby lze považovat za metaforu podvodu. Ze tří se zdá, že vůně pro výcvik psů red herring je nejpravděpodobnějším zdrojem dnešního termínu, ale praktický vtip red herring se zdá být nejdelší, a není nemožné, aby všechny tři zdroje mohly ovlivnit dnešní obecné pojetí obrazného červeného sledě jako něčeho zásadně zavádějícího.

Otázka OP mi připomíná Ani ryba, ani maso, ani dobrý červený sledě , který však není obvykle mají cokoli společného s potravinami. Většinou to znamená není snadno definovatelný a nejčastěji se to týká lidí nebo názorů, ne věcí, které vy mohl jíst nebo klást falešné stopy uzená ryba, červená díky kouření).

V 50. letech 20. století to začalo být v přenesené míře označeno skromné množství skromného jídla . Teprve mnohem později to znamenalo návnada .

Často opakované vysvětlení použití červených sleďů k odvrácení psů zní trochu fantasticky. mě. Kdo by náhodou měl v té době červeného sledě, a by si přál odrazit psy? Připadá mi to jako pokus amerického amerického politika znít „lidově“ tím, že vyjde s neologismem, který by zněl tradičně, ale na první slyšení byl srozumitelný. Podobně jako na končetině .

Komentáře

• Souhlasím s sentimentem: “ Často opakované vysvětlení sledě červeného slouží k odvrácení honičů, pro mě je to trochu fantazijní „. Pokud by měl odsouzený přístup k nějakým páchnoucím rybám a podařilo by se mu uniknout s některými na jejich osobě, vůně rybí šťávy by byla všude kolem jejich rukou a pravděpodobně i oděvu; Jen jsem ‚ vycvičil své pátrací psy, aby SLEDOVALI vůni sledě, která by mě stále vedla k odsouzenému na útěku. (Jinými slovy, tato etymologie mi voní přímo rybí …)

Ve své knize , Sůl: světová historie, říká Mark Kurlansky o New Englanders,

Také jedli hodně slaného sledě, i když se zdá, že preferovali lehce solené a kouřili červené sledě, snad kvůli jejich omezenému přísunu soli. Když tito raní osadníci lovili, nechali by po své stopě červené sledě, protože silný zápach by zmátl vlky, [kurzívou důl], což je původ výrazu červený sledě, což znamená „falešná stopa.“

Podívejme se na tři výše zmíněné věci: sůl, ryby a vlci. První osadníci byli rozhodně znepokojeni s rybolovem a výrobou soli. V Bradfordově historii plymouthské plantáže máme raný dopis osadníkům v New Plymouthu od anglického Roberta Cushmana, který říká:

Nyní jsme vám, doufáme, poslali muže a prostředky k dosažení tří věcí, a to: rybaření, výroba solí a výroba lodí: pokud je dokážete ovládnout, budou dodány. Modlím se, abyste se o to usilovali.

Tyto věci požadoval guvernér William Bradford z Plymouthské kolonie. V Mourts Relation: A Journal of the Pilgrims at Plymouth máme zprávu o tom, jak převládali vlci poblíž Plymouthu, a jejich zjevnou nebojácnost,

… John Goodman odešel do zahraničí, aby použil své chromé nohy, které byly žalostně nemocné zimou, kterou dostal, a měl s sebou malého kokršpaněla. Kousek od plantáže utekli dva velcí vlci za psem; pes k němu běžel a mezi nohama si pomáhal. Neměl nic v ruce, ale vzal hůlku, hodil na jednoho z nich a udeřil ho; oba v současné době utekli pryč, ale přišli znovu; on dostal do ruky bledou desku [plot-hůl] a oba seděli na svých ocasech, dobrou chvíli se na něj šklebili, šli svou cestou a nechali ho.

Kurlansky bohužel neuvádí odkaz na svou etymologii fráze. Ani mithův popis Nové Anglie Johna Smitha Rev. Františka Higginsona Nová Anglie Plantation, William Bradford je Historie osídlení v Plymouthu, ani Mourtův vztah, o kterém se Kurlansky zmiňuje, zmiňujte sledě (nebo jakoukoli jinou rybu) ve vztahu k vlkům. Kurlanského etymologie je tedy v kontextu jednoduše pomíjivou kuriozitou. A shledávám ji přinejmenším věrohodnou s nedostatkem dalšího vhodného vysvětlení.

Philoto nezmiňoval následující citát Wiktionary.com, který je důležitý:

Do roku 2008 přijatý etymologie idiomu spočívala v tom, že ke sledování pachů byly používány červené sledě. To se ukázalo jako falešná etymologie.

Za tímto stojí studie Michaela Quinona, kterou lze přečíst zde

Současný vstup OED pro obrazný smysl pro červené sledě ukazuje na odkaz v Nicholas Coxs The Gentlemans Recreation z roku 1697 (pan Ross říká, že to bylo ve skutečnosti v pojednání Gerlanda Langbaina o jezdectví …), které podle všeho naznačovalo, že psi byli trénováni, aby sledovali vůni sledováním červeného sledě na zemi. To bylo nedorozumění, protože to Langbaine zařadil do sekce o trénování koní, aby si zvykli na honění psů uprostřed hluku a shonu lovu lišek.

Později novinář William Cobbett

napsal v čísle ze dne 14. února 1807 příběh, pravděpodobně fiktivní, o tom, jak jako chlapec použil červený sledě jako návnada k odvrácení honících honících zajíce. Příběh použil jako metaforu k odsouzení tisku, který se nechal zavést falešnými informacemi o domnělé porážce Napoleona;

To bylo také zrušeno v epizodě MythBusters na kanálu Discovery. Když byl červený sledě použit jako vůně, pes se zastavil a snědl ryby, ale nakonec se vydal na pronásledování a uprchlíka lokalizoval.

Existuje starý rým:

Muž v divočině se mě zeptal
Kolik jahod vyrostlo v moři.
Odpověděl jsem mu, jak jsem si myslel, dobře,
V lese rostlo tolik červených sledě.

Vždycky jsem si myslel, že by to mohl být původ fráze, když se tím míní odklon nebo nesprávné směrování, ale předpokládám, že bys musel vědět, co bylo dřív, rým nebo využití.

Komentáře

• Vítejte @Sarah! Ne ‚ nepředpokládejte, že máte zdroj tohoto rýmu – pokud k němu máte nějaký odkaz, prosím upravte svůj příspěvek pro přidání těchto informací.
• Plnou verzi rýmu si můžete prohlédnout v The Only True Mother Goose Melodies (1833): “ Muž v divočině, / zeptal se mě, / kolik jahod / vyrostl v moři? / odpověděl jsem mu, jak jsem si myslel, / Tolik červených sledě / Jak rostlo v lese. “
• Knihy Google najdou ještě dřívější verzi rýmu v Jamesi Kendrewsovi, Vagónský náklad peněz (1820): “ Muž v divočině se mě zeptal, kolik jahody rostly v moři? Odpověděl jsem mu nejlépe, jak jsem mohl. V lese rostlo tolik červených sledě. “ Bohužel je v Knihách Google viditelná pouze část rýmu ‚ úryvek této knihy.
• Samozřejmě to není původní zdroj, ale mnoho lidí to pravděpodobně pozná z Příběh veverky Nutkin od Beatrix Potterové. Je to ‚ jedna z hádanek, které Nutkin zpívá sově Old Brown.

Jen polovina sledovala část o tom, jak se o tom dělá při ranní kávě.

Myslím, že právě ve Finsku používají vyřezávané modely balzového dřeva sledě, natřené červenou barvou , přilákat sledě do svých sítí, jako návnadu kachny (předpokládám, že to bylo do sítě, byla to moje PRVNÍ káva). Jejich malování červeně by se mohlo dobře inspirovat uzeným sledě, ale zdálo by se mi, že ten červený sledě „Vazby nahoře něco falešného nebo vymyšleného ve smyslu blízkého návnadu by se rozumněji vrátily k tomuto použití.

Komentáře

• Zkuste najít něco, co podporuje a potvrzuje vaši hypotézu, aby se to kvalifikovalo jako odpověď.

Lov tradice. Staletí zpět, když angličtí páni (a dámy?) Sledovali hru (jako zajíci a jiná zvířata), pronásledovali lov. Soupeřící „týmy“ by přetáhly červeného sledě přes silnici, aby odhodily vůni krevních honičů, aby získaly výhodu pro svůj tým.

Fráze je nyní známá jako způsob, jak odvrátit opozici od skutečného postupu atd.

Komentáře

• Vítejte v EL & U. Pokud nejste obeznámeni se Stack Exchange, vezměte prosím na vědomí, že se jedná o Q & web, nikoli o diskusní fórum. Od odpovědí se očekává, že poskytnou vysvětlení a budou obsahovat vhodné odkazy; odpověď, kterou jste poskytli, již byla dána, a to úplněji. Doporučuji vám absolvovat prohlídku webu a navštívit centrum nápovědy .

Zde je odkaz, který jsem našel ve svém Hledání ngramů pro sledě červeného .

„Čtyři písmena Hon. John Stuart Wortley „od Williama Cobbetta (1834) , zdá se, že Cobbett líčí pomocí sledě červeného jako mazaný způsob, jak se dostat zpět k panu Georgovi Bradleymu tím, že odvádí jejich loveckou párty od zajíce, na kterého lovili, od stezka a do bažiny. Cobbett spojuje příběh svého mládí s ctihodným Johnem Stuartem Wortleyem jako analogii s úmyslným podvodem, o kterém tvrdí, že je přítomen v „Krátkém dotazu na skutečnou cenu spravedlivého přizpůsobení mezi národem jeho věřitelé „, které Wortley publikoval dříve.

Nejsem si jistý, zda se jedná o první referenci, ale je to poprvé, co vidím tento termín jako analogii.

Komentáře

• I ‚ si nejsem jistý, jestli je můj odkaz na Cobbetta z roku 1834 stejný jako odkaz na 1807 ve Sven Yargs odpověď. Pokud ano, pokorně se omlouvám.