Proč je “ fronta ” v “ pienso que ” povinné?

Existují různé případy:

Ne ve všech případech musíte uvést que .

Pienso + infinitive se používá k vyjádření aktivity, kterou chcete dělat. Například Pienso ir a la playa este fin de semana

V jiných případech to musíte uvést, a v těchto případy, kdy vyjadřujete názor:

Pienso que + infinitive Například Pienso que ir a la playa este fin de semana estaría bien .

Pienso que + sentece Například Pienso que la playa es fantástica .

Myslíte si, že pienso que je v angličtině jako frázové sloveso. Vždy to tak je, stejně jako kreo que , opino que , … a další slovesa, která vyjadřují názor. Pokud ne, bude to znít opravdu divně partnera, jako by něco chybělo. Tento konektor potřebujete.

Je to legrační, protože ve Španělsku při napodobování indiánského přízvuku takové konektory vynecháváme.

Komentáře

• Mezi případy, kterým říkáte “ Pienso que + infinitive „, není žádný rozdíl a “ Pienso que + sente [n] ce „. BOTH are cases of “ pensar “ (sense: creer / opinar) + klauzule doplňku zavedená “ que „. Infinitiv “ ir a la playa “ je pouze předmětem podřízené věty “ ir a la playa este fin de semana estar í a bien “ a je dokonale paralelní s tématem (= “ la playa „) klauzule doplňku vaší druhé. příklad (= “ la playa es fant á stica „). Potom “ pienso / creo que “ nejsou v žádném smyslu srovnatelné s anglickými frázovými slovesy. Jednoduše: “ pensar “ v tom smyslu ‚ vybírá / řídí ‚ “ que “ -kompletů.

Pokud odeberete „que“, nebude to gramaticky nesprávné, ale bude to mít trochu jiný význam. „Pienso que“ v překladu znamená „Myslím, že“, dalo by se podobně říci například „Pienso comerme ese pollo.“, Což v překladu znamená „Myslím, že (jíst) to kuře.“, V tomto případě, „z „je ve španělštině vynechán.

Komentáře

• Postranní poznámka: v kastilštině používáme Pienso comerme ese pollo něco jako I'm definitely eating that chicken. Překlad I think (of) eating that chicken (jako v “ přemýšlet o „) by byl Pienso en comerme ese pollo.

V angličtině je „that“ implicitní, a proto se nemusí výslovně objevit. Myslím, že máte pravdu. Ve španělštině to jednoduše „nelze vynechat;„ que “, protože spojení nelze nikdy předpokládat. Musí být vždy uvedeno.

Komentáře

• “ Já než [ten] máte pravdu „. Měli jste na mysli “ I myslet [že] máš pravdu „?
• Ano, myslel jsem tím myslet. Měl bych více prokazovat svou vlastní práci, gramatický policista, že dopoledne.
• Angličtina ‚ doplňující / podřízený ‚ “ že “ MUSÍ se také objevit v určitých případech, zvláště když podřízená věta, která zavádí funkce, jako předmět hlavní věty (srov. * Máte pravdu, je mimo diskusi / Že máte pravdu, je mimo diskuse).
• A naopak, v určitých případech “ že “ MUSÍ být vynecháno, i když je to klauzule představuje KOMPLEMENT “ think “ a podobných sloves, i když “ že “ je v takových případech obecně povinný. To se stane, když je předmět „, že “ -clause úspěšně ‚ extrahován ‚ v otázkách a relativních klauzulích, jako například v “ Který kandidát si myslíte, že * že __ má větší šanci vyhrát? “ nebo “ Kandidát, o kterém si myslím, že * že __ bude pravděpodobněji zvolen, je republikán. “

Důvod je ve skutečnosti poměrně jednoduchý.

Ve španělštině máte slova, která jsou podstatná jména, přídavná jména nebo příslovce (řekněme gato nebo negro nebo ahora ). Máte také věci, které fungují jako podstatná jména, přídavná jména nebo příslovce, ale ve skutečnosti jsou to celé fráze.

Nejjednodušší z nich jsou ve španělštině známé jako locuciones nebo fráze a mají více idiomatické struktury.

Ale rekurzivní povaha jazyka nám umožňuje použít celé věty (naplněné jejich vlastními nezávislými slovesy, předměty, objekty a doplňky) k nahrazení standardního podstatného jména, přídavného jména nebo příslovce.

Vezměte jednoduchou frázi jako

(Mañana) viene el (gato) (negro).

Tři slova v závorkách lze popsat celou frází. Proto můžeme říci

• gato : tiene cuatro patas y es pequeño y antipático
• negro : parece ébano
• mañana : cuando salga el sol

V případě mañany si všimněte, že je těžké ji vyjádřit bez použití relativního zájmena To je běžné pro příslovkové. Začněme nahrazením mañany touto frází:

• Cuando salga el sol, viene el gato negro.

Nyní pojďme nahradit černoš . Při přechodu na nové věty španělština vyžaduje určitý druh relativního zájmena. S příslovci je to obecně zřejmé (časová fráze: cuando, locative: donde atd.). Ale u adjektiv se nemusí zdát dobrá volba. „Výchozí“, chybí-li jiné relativní zájmeno, je que . Takže to použijeme k signalizaci začátku nové klauzule:

• Cuando salga el sol, viene el gato que parece ébano.

Španělský mluvčí zná tuto funkci jako adjektivum, protože que přichází tam, kde by se dalo očekávat adjektivum a shoduje se s předmětem (pokud se jedná o podstatné jméno, vstupují do hry složitější pravidla s předložkami) .

U podstatných jmen platí stejná logika. Pokud byste očekávali podstatné jméno a uvidíte / uslyšíte que , musíte počkat na celou klauzuli, než ji zpracujete jako jedno podstatné jméno. Zatímco věta je nyní poměrně nepraktická, dostaneme ¹

• Cuando salga el sol, viene el que tiene cuatro pata y es pequeño y antipático que parece ébano .

Řekněme, že chci diskutovat o skutečnosti že kočka je černá. Zde musím použít frázi parece ébano nikoli jako adjektivum, ale jako podstatné jméno. Zde jednoduše použijeme que zcela bez ukázky.

• Que parece ébano es obvio.

Celý fráze zde je předmětem. Jak jsme určili tvary slovesa a přídavného jména? Takto použité fráze jsou považovány za střední . Kastrovat věci jsou vždy singulární, i když jsou kombinovány s y , a vždy budou třetí osobou. Takže singulární a třetí osoba nás přivádí k es a singulární a kastrovat vede k obvio (střední tvary adjektiv jsou ve španělštině totožné s mužskými formami, kromě demonstrativních).

Nyní … Jak to platí pro pienso que ?

Co následuje po pienso normálně? Podstatné jméno. (Pienso algo je tak základní, jak můžeme získat.)

Často si však myslíme, že věci, které je nejlépe popsat, mají celou svou vlastní klauzuli. Co si myslíš? Myslíte si (něco něco dělá). Ten bit v anglických závorkách je klauzule. Angličtina má řadu způsobů, jak ji postavit v závislosti na kontextu a slovesu, ale španělština má pěkně jeden jediný způsob – použití úplné věty, která funguje jako podstatné jméno.

Takže když řeknete pienso algo , lze toto algo nahradit naší frází, například kočka je černá.

• Pienso algo .
• algo = el gato es negro

Ale pamatujte, řekli jsme, že všechny klauze fungující jako podstatné jméno / adjektivum / příslovce musí mít relativní zájmeno. Protože nemáme nic lepšího, použijeme k nastavení klauzule výchozí que :

• Pienso que el gato es negro.

Jak můžeme dokázat, že to používáme jako podstatné jméno? Pojďme to formulovat jako otázka.

• ¿Piensas que el gato es negro?
  – Sí, pienso eso. – Sí, lo pienso.

Všimněte si demonstrativního a přímého objektu (jednotného a středního). Ty mohou nahradit pouze podstatná jména – nebo klauzule podstatných jmen, což jsme použili.

^{1. Dobře, technicky, tento el que … je ve skutečnosti popsán pouze jako další klauzule adjektiva. Meh. Myslím, že to je důvod, nicméně.}

(baterie na notebooku umírá, zveřejní to dříve, než ji ztratím)

Pienso que je úvod do podřízené klauze, což znamená, že přichází skutečná celá fráze.

Pienso que los perros se los comen los gatos

Tato věta tučně může na ní vycházet jako věta, ale v tomto případě je podřízen slovesu. Myslím, že byste tomu říkali podřízená slovní klauze …?

Když používáte předložky, nic nepodřízujete. Použití que je obecně mrtvý prozraz podřízené věty. Nezáleží na tom, o jaké sloveso jde.

Me gusta que me das dinero.

Bebo alguna bebida que se llama “ Negra muerte “

El jefe siempre hace que todos hagan su propio trabajo.

Creo que los cuellos de las jirafas syn demasiados largos.

V angličtině můžete říci: Myslím, že [že] JDEME na blablabla … Jako předmět musíte použít zájmeno [WE], ale ve španělštině to není povinné. Chcete-li tedy předmět označit gramaticky, musíte použít que.

Komentáře

• “ que “ není označení předmětu. Uvědomte si to pomocí “ que