Učím se francouzsky čtením a občas se setkám s frázemi, které pro mě nejsou intuitivní. Jeden z nich je položen v tato otázka . Další je aktuální otázka, kterou znovu čtete.
Známá francouzská fráze je qu „est-ce que c“ est . Tato fráze se používá, když se chcete zeptat na co se děje . V mé mysli to však doslovně znamená Čím to je? . To mi připadá velmi zvláštní. Pokud se chceme jednoduše zeptat Co to je? , co bychom se měli zeptat? Je qu „est-ce? běžná fráze? Ptám se na ni, protože jsem ji nikde neviděl. Jaké další alternativy máme pro tento účel?
Komentáře
- Qu ‚ est -ce? je běžné, ale trochu staré nebo vyhrazené pro literaturu. Lze jej však najít ve společném jazyce. Mohou “ francouzští jazykoví odborníci “ (Všichni víte, kdo to má na mysli, já ‚ jistě) zkontrolujte, zda qu ‚ est-ce que c ‚ est? je nadbytečný výraz přesně jako au jour d ‚ aujourd ‚ hui ?
- myslím “ qu ‚ est-ce “ není ‚ t široce používaný v řeči jednoduše proto, že může být nepochopen pro “ caisse „.
- @Saeed Neamati Je to přesně to, Čím to je? naštěstí, jako je tomu u mnoha takových věcí v mnoha jazycích, vy, domorodý mluvčí,
Neučte se je pomocí logického myšlení, ale pokud budete mít ‚ to štěstí, že se trochu zamyslíte nad jazykem y Uvědomte si, že je to úplný nesmysl a že s tím nelze nic dělat, kromě jejich používání nebo vypínání.
Odpovědět
Za prvé, „co se děje“ bude obvykle přeloženo slovem „qu“ est-ce qu „il se passe“, někdy „qu“ est-ce qu „il ya“, když předvídáte problém. Lze jej také přeložit jako „qu“ est-ce que c „est“, ale pouze ve zvláštních případech, například když jste právě uslyšeli nějaký podivný zvuk.
Fráze „qu“ est-ce que c „est“ je skutečně podivné, ale velmi běžné a standardní. Řekl bych, že důvodem je to, že v mluvené francouzštině jsou slovní obraty sloves velmi zřídka (pokud vám nezáleží na tom, že budete vnímáni jako pedant). Lidé obvykle kladou otázky pomocí „est-ce“ jako jediného slovesa slovesa inverze:
Qu „est-ce qu“ il ya? Quand est-ce qu „il vient?
Místo:
Qu“ y at-il? Quand vient-il?
A „Qu“ est-ce? “ se také nahrazuje výrazem „Qu“ est-ce que c “est?“ prostřednictvím tohoto mapování. První z nich je naprosto správný, ale málokdy se najde, dokonce i v písemné francouzštině.
Ve skutečnosti v neformálním projevu francouzština tyto inverze úplně obchází … (a přísně vzato to vede k negematickým věty):
Il part quand? Quand c „est qu“ il část? C „est quand qu“ il část?
Il va où? Où il va? Où c „est qu“ il va? C „est où qu“ il va?
Qui c „est qui s“ en va? C „est qui qui s“ en va?
C „est quii?
Odpovědět
Qu „est-ce que c“ est? veut dire Co je to? (et pas Co je pokračuje ?)
Il ya plusieurs façons de poser une question:
1- L „inverze du sujet :
- Viens-tu?
- Que fait-il?
- Est-ce vrai ?
L „emploi de l“ inverze du sujet est du style soutenu.
2- Est-ce que :
-
Est-ce que tu viens?
-
Qu „est-ce qu“ tu faens?
-
Est-ce que c „est vrai?
N“ essaie pas de décortiquer l „výraz, mais considère juste que c“ est une výraz, un gadget (donc quelque vybral de pas forcément utile o nepostradatelné) qui permet de poser une otázka.
Používání je běžné použití, které někteří (ne všichni) považují za známé.
3- Dodržujte pořadí slov kladné věty a označte dotaz:
-
písemně: přítomností otazníku,
-
ústně: úpravou intonace.
Přijdete? (Tón, že přijde je vyšší než tón vy , když řekneme větu)
Budete lépe rozumět poslechu vět navrhovaných na tato stránka , kterou jsem našel při hledání na Point du FLE , kde toho najdete hodně z „ dalších cvičení k výslechu ve francouzštině.
Takže můžete velmi dobře říci Co to je? zeptejte se Co je to? , to je naprosto správné. Ale osobně to neříkám každý den, pokud nechci mít konkrétní účinek. V každodenním životě říkám Co je to ?
Odpověď
Ve francouzštině se podle „Bescherelle – La Grammaire“, vytištěného v roce 1997, následující považují za složitá tázací zájmena :
pro lidi:
- kdo je z čeho
- kdo je co
- , z kdo je
- předložka + kdo je
pro objekty:
- co je
- co je
- to, co je
- předložka + co je
Pravidlo je následující:
Když jde o lidi , měli byste použít „qui est-ce …“. Když jde o otázku o objektech, mělo by se použít „qu“ est-ce … “, protože je to ekvivalent„ quoi est-ce … “.
Například dvě následující věty mají stejný význam:
- Kdo je v minulosti?
- Kdo je v minulosti?
Odpovědět
co je to? i co je to? jsou správné. I když se mi zdá, že první je méně častý (zejména v mluvené francouzštině). Existují kontexty, kde je druhá forma povinná. Porovnat:
Kdo vás k tomu přiměje?
Kdo vás k tomu přiměje?
S
* Co vás k tomu říká?
Co vás k tomu říká?
Takže bych se nedivil, kdyby učitelé předložili druhý formulář, než se pustí do podrobností o tom, kdy první může být a nemůže být použit.
Odpověď
Přeložil bych co to je? pomocí co je to? .
Dávám přednost co je to / to? před co je to? , což znamená, že jeden ukazuje na dotyčný objekt. Oba, kteří mají trvalý registr, budou upřednostňovat co to je , pokud člověk nechce být pedantský.
Obecně spíše řekneme „Co“ je to / ta / tato věc…? “.
Co se týče„ Co se děje? “, lze to přeložit jako„ Co se děje? „.
Další význam slova Co je to? nejlépe vyjádří Co tam je? nebo dokonce Kdo je tam ? , protože první vyžaduje pochopení konkrétní intonace, a proto je třeba se mu vyhnout, aby nedocházelo k nejasnostem. Existují dvě hlavní použití: když je někdo u dveří a když se aristokrat zeptá svého služebníka povýšeně a nepříčetně.
Odpověď
„Qu“ est-ce “nelze chápat jako„ caisse “, protože bude vždy „la / une / sa / ta … caisse“.
V otázce byste vždy měli dělat inverzní předmět-sloveso, ale v dnešní době je téměř zapomenuto v mluvení (častěji písemně )
Nadbytečné věty stojí za to, pouze pokud umíte rychle vyslovovat. Není to umělecká francouzština, takže ne Je čas a dostat se na konec.
Pro začátečníky, i když to není vrchol umění, je mnohem snazší říci: „c“ est quoi? “„ il fait quoi? “
U absolventů můžete vyzkoušet: „co to je?“ = „co to je?“ s určitým překvapením / podrážděním. Namluvte „kèskessèksa“, kde è může být é (jako vždy u ai / et / es).
Ano, redundance je způsob, jak jej dobře pochopit.